Salsa se totiž na této „olympiádě" neolympijských sportů představila poprvé ve více než dvacetileté historii. Český pár zde předběhl i favorizované Italy, nestačili pouze na domácí tanečníky. „Před odletem jsme si v koutku duše přáli účast v šestičlenném finále, ale medaili jsme nečekali. Na Kolumbijce v jejich prostředí jsme asi neměli, přesto jde o vrchol kariéry," směje se hodonínská rodačka Gatěková.

Finálové souboje sledovalo v Cali šestnáct tisíc diváků. „Nic podobného jsme nezažili. Je to adrenalin a zároveň povzbuzení. Publikum bylo velice vřelé, salsu tam všichni zbožňují a když se lidem něco extra líbilo, zatleskali komukoli. Největší ovace jsme po domácím páru sklízeli my, takže porota neměla jinou možnost, než nás posílat soutěží dál," říká sedmadvacetiletá Gatěková.

Zdroj: Youtube

Čeští šampioni salsy posledních tří let si poprvé v kariéře vyzkoušeli soutěž pod širým nebem v aréně pro býčí zápasy. „Odnesli jsme si nádherný zážitek. Strašně si vážíme, že jsme se zúčastnili premiéry salsy na Světových hrách. Stříbro je historický úspěch pro Českou republiku a věřím, že jsme tancování pomohli," doufá.

Latinsko-americký rytmus si neužila pouze parketě. Cali salsou žije. „Má tam kořeny, hrála v autobusech, na ulicích, v obchodem, kde si prodavačky potrsávali, taxikáři si prozpěvovali. Lidi se s námi pořád fotili," podotýká tanečnice, která žije v Ostravě.

V centru města na ni dýchala dovolená při pohledu na palmy i obava z občanských nepokojů. „Starali se o nás tak, že jsme se cítili bezpečně, ale všude s námi jezdila ochranka. Člověka trochu vyděsí, když před každým obchoďákem vidí řadu vojáků s brokovnicemi. Za branami centra už jsme spatřili chudinské čtvrti," popisuje. Jinak toho v Cali moc nestihla. „Jako vždy nám na památky nezbyl čas. Došli jsme si jen do obchoďáku pro vody na soutěž a nakoupila jsem domů aspoň doutníky," dodává Gatěková, která tančí od šesti let.