Do střetnutí jste vlétla až z lavičky, jaké jste dostala pokyny?

Hlavně pořádně bránit. Snažila jsem se i vybíhat dopředu a jakmile byla možnost, zkusit střelbu. Ale nijak jsem se do ní netlačila.

Jednalo se o náročnější zápas než v domácí lize?

Je to jiný basket. Přijde mi, že naše liga jde kvalitativně dolů. Když jsem teď k EuroCupu přičichla, chci postoupit do základní skupiny. Soutěž je trochu jinde.

V cestě vám dál stojí Keltern. Jak na vás zapůsobil „venkovský" klub?

Hlavně je zábavné, že do zápasu nastoupila snad jediná Němka. I když je to malé město, klub má ambice. Bavila jsem se s Petrou Záplatovou, která hraje německou ligu za Rotenburg a mají to podobné.

Přijala byste angažmá na podobném místě?

Těžko říct, co bych dělala ve volném čase. (úsměv) Zase je tam zajímavé prostředí fanoušků, které po zápase pozvou na společnou večeři přímo v hale. Jelikož hraju celý život ve městě, bylo by to zvláštní. I když jsme šly do vedlejší vesnice na procházku, viděly jsme jen malé centrum, jinak nic. Prostředí je spíš tak na dovolenou, aby byl člověk na vzduchu.

Pomáhají zahraniční výjezdy tmelit kolektiv?

Určitě. Strávíme spolu víc času než jen na tréninku nebo při zápase. Prožijeme situace, které nás dají víc dohromady.

A s řadou cizinek v kádru procvičíte i angličtinu…

Když se nezapojují do komunikace, mluvíme česky, ale jinak se snažíme mluvit anglicky, ať ví, o čem se bavíme. Můžu říct, že angličtina převládá.

Také jste nováček v brněnském týmu. Už jste se s kolektivem sžila?

Až na tři hráčky je družstvo v podstatě celé nové, v tom to máme všechny jednodušší. Postupně se poznáme, kolektiv je fajn a nemám problém do něj zapadnout.