Brněnský rodák už sice chodí, ale jen ve speciálním přístroji. „Jmenuje se Lokomat. Zavěsí mě do něj a stroj simuluje chůzi. Nohy stále necítím, ale je to dobré na klouby,“ popisuje. Po sedmi měsících od nešťastné havárie tak poprvé zatěžuje spodní část těla. „Svalstvo mi už tak ochablo, že nohy mám skoro tenčí než ruce,“ usmívá se.

V současné době se snaží kromě chůze hlavně posilovat trupové svalstvo. „Je to důležité, abych se mohl třeba sám posadit na posteli a nemusel se přidržovat,“ vysvětluje osmnáctiletý Šembera. Kromě času stráveného ve speciálním rehabilitačním středisku v Kladrubech u Vlašimi jezdí pravidelně i k rodině do Brna. „Ještě měsíc a půl a přesunu se nastálo domů. Těším se, bude to lepší,“ svěřuje se.

Naposledy tam byl na velikonoční svátky a o tři týdny dříve na freestylové show na výstavišti. „Moc se mi to líbilo. Když vidím, jak skáčou salta hlavou dolů, je to paráda. Nedokážu si vůbec představit, jak to mohou zvládnout,“ jen vydechne.

Šembera si nenechal ujít ani víkendový start letošního mistrovství světa silničních motocyklů, kde v loňské sezona závodil až do osudné havárie při pitbikové exibici. „Moc se mi líbila hlavně nová třída Moto2. Fandil jsem Abajovi (Karel Abraham – pozn. red.), v MotoGP Lorenzovi,“ nastínil své favority.

Sen mladého brněnského jezdce se nemění. „Chtěl bych se vrátit zase na dráhu, projet se,“ zasní se devatenáctiletý závodník.