Osmatřicetiletý brněnský jezdec má za sebou největší výzvu cestovních a GT vozů – úspěšně absolvovaný čtyřiadvaceti­hodinový závod na bájném německém okruhu Nürburgring. „Když přišla možnost zúčastnit se ho, neváhal jsem. Pro každého jezdce jde o obrovskou výzvu. Jedná se o takový maraton v autech. Úspěch je už to, že dojedete do cíle," popisuje Šenkýř celodenní klání na okruhu v pohoří Eifel, který má přezdívku Zelené peklo.

„V historii tam zahynula už spousta jezdců," vysvětluje Šenkýř pojmenování tratě, která je se svým 25 kilometrů dlouhým okruhem nejdelší na světě a v roce 1976 tam málem uhořel formulový mistr světa Niki Lauda.

Tříčlenná posádka týmu, ve kterém jel i Šenkýř, obkroužila okruh, kolem kterého kempovalo na čtvrt milionu diváků, celkem 135krát. Brňan ujel 1250 kilometrů a strávil v autě víc než osm hodin. Musel totiž zaskakovat i za nemohoucího kolegu. „Doplatil na fyzické vyčerpání, měl poruchu krevního oběhu. Dostal se z toho až díky infuzím," popisuje.

Na náročnou zkoušku se připravoval dva měsíce. „Pětkrát týdně jsem trénoval, běhal, chodil do posilovny," vypočítává.

I proto zvládl extrémně náročnou zkoušku, kdy jezdci musí jezdit i za tmy či jakéhokoli počasí, bez problémů. „Spánek za volantem? Nepřipadá v úvahu. Adrenalin vám to nedovolí. Ke konci cítíte únavu a klesá koncentrace, ale já jsem se cítil dobře i díky masážím," přibližuje svoje vy-užití času v přestávkách mezi svými jízdami.

Závodníci se totiž pravidelně střídají po hodině a půl. Do kokpitu by se tak každý z nich měl dostat asi pětkrát. „V pauze, kdy jezdí druhý jezdec, se stihnete osprchovat a doplnit tekutiny. Jakmile do vozu usedne třetí závodník, už musíte být připravený v kombinéze v boxech, kdyby se mu něco stalo," povídá.

Šenkýřův tým dojel v celkovém pořadí na 31. místě z celkových 190 účastníků. Ve své třídě GT4 obsadil páté místo z patnácti. „Do poslední chvíle jsme bojovali i o stupně vítězů, ale důležitých patnáct minut jsme ztratili kvůli prasklému tlumiči. Seděl jsem zrovna v kokpitu a řítil se po rovince rychlostí 268 kilometrů. Bylo vůbec štěstí, že jsem s autem nenarazil do bariéry a nerozsekal ho na kousíčky," popisuje nebezpečný moment.

AMOS KREJČÍ
TOMÁŠ VALAŠKOVČÁK