Brněnské rodačky v pátek oslavily dvacáté narozeniny. Večer s rodiči. „Ale už ráno na trénink jsem donesla nějaké sladkosti. Holky mi pogratulovaly a od trenérů jsem dostala čokoládu. Ještě to ale sportovně oslavíme,“ pochlubila se Monika Šívrová.

Basketbalová dvojčata se na palubovce potkávají při zápasech žabovřeského B týmu. Rivalitu mezi nimi ale hledáte marně. „Přestože Markéta na účast v prvním celku nikdy nedosáhla. Sestře její basketbalové úspěchy přeju. Vybrala si sportovní cestu, byla do toho prostě víc zapálená,“ povídá Markéta.

Ta svoje sportovní nadání rozmělňuje mezi více odvětví. Kromě prvoligových startů zkouší i vodní pólo. Hlavně se pere se školou. „Studuji obor tělesné výchovy a matematiky. Tělocvik je pro mě určitě důležitější, ale matematika je zase platnější do života,“ objasňuje Markéta svoji budoucnost, kterou vidí na akademické půdě.

Její sestra zatím sbírá minuty v nejvyšší soutěži v dresu Frisca. Moc jich ale zatím není a tak musí trpělivě čekat. „Beru to v klidu. Taková šance se naskytne jednou za život. Když neberu USK, tak jsou to nejlepší hráčky u nás. I na tréninku získám víc zkušeností, než kdybych hrávala za slabé družstvo,“ přemýšlí studentka oboru management cestovního ruchu.

Monika se chce v závěru sezony dostat do kádru juniorské reprezentace, která se představí na domácím mistrovství Evropy. Na podobnou úroveň měla našlápnuto i sestra Markéta. Jenomže nešla tolik vidět. „Jsme odlišné typy hráček. Já jsem útočnější, těžila jsem z jejích přihrávek. Markéta je víc týmová,“ porovnává Monika.

Její sestru uspokojuje druhá nejvyšší soutěž. „Basketbalem se jenom bavím. Ale když jsem trénovala třeba s Hankou Horákovou, to byl samozřejmě obrovský zážitek,“ vzpomíná Markéta.