Nyní už se jedenadvacetiletá členka brněnského TJ Jachtklubu dala zdravotně dohromady, dnes odjíždí na trénink do Austrálie a v září pomýšlí na úspěšnou kvalifikaci v třídě Laser Radial na olympijské hry za tři roky v brazilském Rio de Janeiru.

Proč vás skolila chudokrevnost?

Nedodržovala jsem správnou výživu, jedla jsem málo zeleniny. Teď už si na to dávám pozor.

Kvůli nemoci jste evropský šampionát nedokončila.

Nastoupila jsem do závodu, ale hned po prvním dnu jsem se cítila strašně unavená. Měla jsem tréninkový výpadek, chyběla mi fyzická příprava na suchu. Místo ní jsem spala.

Nyní už svou snahu směřujete k zářijové kvalifikaci na olympijské hry v Brazílii. Věříte si, že se na ně dostanete?

Považuji to za svůj hlavní cíl. Už naposledy do Londýna jsem si vybojovala místo na mezinárodních závodech, ale nevyšla mi domácí kvalifikace, takže místo mě jela Veronika Fenclová. Očekávám, že i nyní to bude souboj mezi námi.

Přitom k jachtingu jste se jako malá dostala úplnou náhodou…

Jela jsem i přes odpor na soustředění místo nemocného bráchy. Atmosféra se mi hodně zalíbila. Pohybujete se na čerstvém vzduchu, potýkáte se s jinými problémy. Někdy si vyjedu i jen tak na oddych a kochám se okolím.

Při závodech na moři potkáváte různé živočichy. Setkala jste se třeba už se žralokem?

To ještě ne. Ale mám pěkný zážitek ze Skotska, kde kolem mé lodi skákali lachtani. Ve vodě vypadali jako psi.