Česká republika patří mezi největší líhně talentů tohoto mladého sportu a jedním z nich je i Brňan Tomáš Slavík. Začátkem září obhajuje loňský titul mistra světa. A formu rozhodně má.

Minulý víkend konečně ovládl i závod Světového poháru. Ve Val di Sol mu vyšlo snad úplně všechno. Kromě startu finále, ale i tam si poradil. „Konečně cítím, že mám formu ideálně načasovanou. Snad desetkrát mi triumf těsně utekl. Na velké oslavy ale nebyl prostor, i když měl šéf stáje padesátiny,“ usmíval se čtyřiadvacetiletý brněnský rodák, který si uvědomuje důležitost nadcházejícího týd­ne.

Přitom nervózní není. Na fourcrossařském Olympu už loni stanul. „Už jsem toho dosáhl hodně, ale pořád v sobě cítím motivaci. Ještě nejsem tak starý, abych končil. V elitní desítce na žebříčku jsem jeden z nejmladších. I když je pravda, že konkurence se stále zlepšuje,“ přiznává člen RSP mountainbike teamu.

Při cestě z „italského“ světového poháru do švýcarského dějiště mistrovství světa nezamířil do Brna, ale k přítelkyni do Jablonce.Každý den se věnuje tréninku. Nejen na kole, ale také v posilovně. „Jde o komplexní přípravu. Ale jednou denně si kopec sjedu, na severu Čech mám navíc příznivější podmínky než doma,“ vysvětluje.

Za pár dní jej čeká přesun do Švýcarska. Trať v Champéry se před čtyřmi lety netěšila dobrým referencím. A Slavík ji zatím nezná. „Jen z fotek, které udělal stájový kolega. Důležitý je startovní pahorek. Ale já vím přesně, jak se na sjezd připravit,“ tvrdí optimisticky.

K dobré náladě má důvod. Minulý rok si v Kanadě oblékl duhový trikot pro mistra světa a soupeři se musí mít na pozoru.Třeba Australan Graves, kterého Slavík pokládá za největšího konkurenta. „V závodě jde vždycky o štěstí. Někdy se stanou věci, které nikdo nedokáže ovlivnit,“ zamyslí se. I tak po zlatu touží.