VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Smolík pobláznil Československo. V roce 1964

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ – Bývalý cyklista brněnské Dukly Jan Smolík vyhrál Závod míru, na kole stále jezdí a pracuje jako traťový komisař na Masarykově okruhu.

11.8.2011
SDÍLEJ:

Bývalý cyklista brněnské Dukly Jan Smolík.Foto: DENÍK/Attila Racek

Smolíčku, pacholíčku, dojeď' nám ve žlutém tričku! Takový transparent visel v kopcích okolo Litoměřicka v květnu 1964. Ptáte se proč? No, protože se po nich proháněl v trikotu lídra slavného Závodu míru jedenadvacetiletý mladík brněnské Dukly Jan Smolík. Dovezl ho až do cíle na stadion Slavie v pražském Edenu a zapsal se mezi legendy československé cyklistiky.

Ta se triumfu na největším amatérském závodě po druhé světové válce ve východní Evropě dočkala po dlouhých patnácti letech. Předtím v roce 1949 zvítězil ve třetím ročníku klání legendární Jan Veselý. „Celkově vyhrávali hlavně Němci, Poláci, Rusové, my jsme hráli tehdy desáté housle. Po mém vítězství se tak strhlo celonárodní šílenství, doma jsem měl dva kufry dopisů. Jezdil jsem z besedy na besedu, až jsem z toho byl nešťastný, protože jsem se všech musel zúčastnit,“ vybavuje si stále vitální osmašedesátník Smolík.

Závod míru ovládl při své teprve druhé účasti, kdy jako první dorazil do cíle tří etap – Berlína, Erfurtu a Oberhofu. Tam končila pětačtyřicet kilometrů dlouhá etapa s neustálým stoupáním k horskému středisku. „Všechno se ten rok výborně sešlo a navíc jsem měl i štěstí. Jel se do té doby jeden z nejdelších závodů (14 etap a 2246 kilometrů – pozn. red.) a špatné počasí se podepsalo na množství pádů i defektů. Hromadný smotek ve druhé etapě se nevyhnul třeba druhému z časovky Belgičanu Spruytovi. Patřil k největším favoritům, ale nabral ztrátu čtvrt hodiny,“ popisuje Smolík.

Po vítězství se od něj čekal za rok opět atak na nejvyšší pozice. Smolík ovšem dokončil podnik až na 49. pozici. „V přípravných závodech jsem byl jednička a všechny porážel. Jenže když jsem přijel v Berlíně na start, všechno se od první etapy sypalo. Zmar dovršila trasa z Tatranské Lomnice do Krakova. Jeden z cyklistů mi na startu nechtíc přišlápl řemínek od pedálu a zatáhl ho. Asi kilometr jsem tak šlapal, ale pak jsem musel slézt a nohu zacvaknout,“ vzpomíná bývalý cyklista.

Za Tatranskou Lomnicí pak nastaly krušné chvíle. „Byly tam vykácené lesy, kde jsem chytil boční vítr a zůstal jsem v háji s nějakými Mongoly. V polovině etapy jsme měli pauzu, takže jsem od začátku druhé půlky nastupoval. Na kraj Krakova jsme dojeli v odjeté čtyřčlenné skupince, jenže pršelo a v zatáčce jsem sebou šlehnul,“ pokrčí rameny nad nevydařeným ročníkem. „Lidi si nespíš mysleli, že budu vyhrávat až do smrti, takže jsem neslýchal zrovna příjemné reakce.“

Hrůzné pády

Sice ho pády příliš často nepotkávaly, ale dva nejtěžší z paměti nevymaže. „Na mistrovství republiky v Terezíně celý náš čtyřčlenný mančaft zezadu sundala motorka, měl jsem roztržená záda a loket. A další byl při sjezdu na Tour de Bohemia, kdy jsem zadním ráfkem narazil na panel, ten se rozprskl a já vyletěl do příkopu. Kluci za mnou si mysleli, že jsem mrtvý, jen jsem si však odřel loket,“ přibližuje nebezpečí cyklistiky.

V dalším roce vyhrál jednu etapu Závodu míru a dokončil už na devátém místě, ročník 1966 mu přinesl dva vavříny a celkově čtvrtou pozici.

Naposledy, pošesté, jel Závod míru v roce 1970 a jako kapitán dovedl československé družstvo ke druhé pozici, mezi jednotlivci obsadil čtrnáctou příčku. „Dostal jsem příslib, že když skončíme nejhůř třetí, pustí mě k profíkům. Jenže začalo období normalizace a stát mi všechno zarazil. Mrzí mě to, protože jsem už měl dojednané angažmá ze soustředění v italské Parmě,“ lituje rodák z Lipníka nad Bečvou, který s cyklistikou začal v Hradci Králové.

Tehdy bez trenéra, s partou kamarádů. „Učaroval mi Závod míru, který kolem nás projížděl. Když jsem jednou za vysvědčení dostal kolo, přihlásil jsem se do Slovanu do oddílu. Trénovali jsme jen podle sebe, kdy jsme třeba špurtovali na cedule vesnic nebo někde zastavili a udělali si časovku na tři kilometry,“ líčí cyklista, který do Dukly Brno narukoval.

Do výčtu bohaté kariéry Smolíka se řadí také účast na dvou olympijských hrách. V roce 1964 vyrazil do japonského Tokia, ale silniční závod po hromadném pádu dojel až na 71. pozici. „Byl jsem tam pouze s Danielem Gráčem a bydleli jsme v malé vesničce asi čtyřicet kilometrů od Tokia. Nejprve jsme si tam zvykali na ježdění vlevo a také jsme se utvrdili, že japonští řidiči jsou opravdoví kamikadze. Jednou ráno jsme se pak probudili a koukali na Fudžijamu (sopka vysoká 3776 metrů – pozn. red.), připadala nám sotva dvacet kilometrů daleko. Daniel se k ní vydal na výlet, ale když se stmívalo, stále nebyl zpátky. Najednou se objevil a říkal, že ji viděl pořád stejně daleko jako z okna. Potom jsme se dozvěděli, že leží tři sta kilometrů od vesnice,“ směje se Smolík.

O čtyři roky později se podíval také na olympiádu do Mexika, kde československý reprezentant vybojoval 23. místo. „Od poloviny závodu jsme ujeli ve dvanáctičlenné skupině, ale v posledním kopci jsem odpadl. Byl jsem mrtvý, na lepší výsledek jsem už neměl,“ uznává Smolík, který má ve sbírce také etapové prvenství ze závodu Okolo Mexika.

Jako trenér

V roce 1972 ukončil závodní kariéru a přešel jako kouč do tréninkového střediska mládeže ve Favoritu Brno. Pod jeho rukama procházeli například mistři světa v dráhové cyklistice Svatopluk Buchta nebo Vítězslav Vobořil. Prvního z nich ještě coby kadeta zanechal po mistrovství republiky v Pardubicích. „Vyhrál soutěž družstev a byl motor mančaftu. Po dvou dnech odpočinku měl na vítězství mezi jednotlivci. Jenže kňučel, že nedojede. Sprdl jsem ho a řekl mu, že když zabalí závod, domů ho nevezu. Ale věděl jsem, že se do Brna dostane,“ ušklíbne se Smolík.

Sametová revoluce střediska zrušila a bývalý mistr republiky se ocitl bez práce. Čtyři měsíce jezdil v Belgii s kamionem a potom přijal nabídku na otevření obchodu se sportovním vybavením. „Vydržel jsem v něm až do důchodu před deseti lety,“ sděluje.

V současnosti u něj vyhrává relaxace na chalupě a brněnský Masarykův okruh. „Přijel jsem tam na brigádu a nabídli mi práci traťového komisaře. Takže jsem udělal zkoušky a teď na okruhu mávám a zvedám motorky. Kdybych tam však byl každý den, asi z toho hrčení blbnu,“ upozorňuje Smolík. Na kolo stále pravidelně usedá, i když už hlavně na horské. „Když je pěkně, vyjedu i na okruh, často se svezu u chalupy na Jevišovce, kde bývám skoro každý víkend. Jezdíme také společně s přáteli z Kohoutovic,“ povídá.

Nejvíc ho mrzí, že od roku 2007 kvůli nedostatku peněz přišla Česká republika o Závod míru. „Je to strašně velká škoda. Licenci vlastní svaz a kdyby v něm neseděli závistiví lidi, závod dál existuje. Něco rozbít je totiž strašně jednoduché. Po celé Evropě se teď všichni ptají, proč už se nejezdí,“ mrzí jednoho ze sedmi československých vítězů slavného podniku.

Jan Smolík

Narozen: 24. prosince 1942 v Lipníku nad Bečvou

Sport: silniční cyklistika

Kluby: Lovana Hradec Králové, Dukla Brno

Trenérská kariéra: Tréninkové středisko mládeže Dukla Brno

Úspěchy: vítěz Závodu míru 1964, mistr Československa v silničním závodě 1965, vítěz Velké ceny L'Humanité 1966, vítěz Okolo Česka 1971, vítěz Praha– Karlovy Vary–Praha 1962, 2. místo v týmové soutěži a kapitán Československa v Závodu míru 1970, 4. místo v Závodě míru 1967, 11. místo na mistrovství světa v silničním závodě družstev 1966, vítěz šesti etap Závodu míru, dvojnásobný účastník olympijských her v silničním závodě (1964 Tokio – 71. místo, 1968 Mexiko – 23. místo)

Rodina: manželka Marie, dcery Andrea (43) a Barbora (35), syn Tomáš (37)

Zajímavost: ačkoliv je v důchodu, pracuje na Masarykově okruhu v Brně jako traťový komisař

Autor: Jaroslav Kára

11.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič nákladního automobilu 20 000 Kč

Řidiči nákladních automobilů (kromě tahačů) Řidič nákladního auta. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 29000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: První kontakt: telefonicky (Po-Pá: 6-14 hod.) nebo e-mailem, , Co u nás budete dělat:, - rozvoz pekárenských výrobků odběratelům, potvrzování dokladů, - přebírání a svoz obalů a palet, - pracovní doba: odpolední linka od 10.00 do 18.00hod , , Požadujeme: , výhodou řidičský průkaz sk.C + průkaz profesní způsobilosti, čistý trestní rejstřík, dobrý zdravotní stav, , Nabízíme - zaměstnanecké výhody:, Náborový příspěvek až 10.000,-Kč, Při řidičském průkazu sk.B - možnost Kvalifikační dohody , Možnost prohlídky linky, Stravenky nebo příspěvek na stravování, Dovolená navíc, Zvýhodněné volání pro zaměstnance, Perspektivní zaměstnání, jistotu výdělku a výplatu vždy včas na účtu, Vstřícné šéfy a přátelský kolektiv, Nejčerstvější pečivo přímo z pece, Příspěvek na penzijní/životní připojištění, Zázemí pro zaměstnance včetně nové relaxační místnosti, Firemní akce a další benefity, , , Místo výkonu práce: Nádražní 8, Rosice 665 01. Pracoviště: Penam a.s. - provoz rosice, Nádražní, č.p. 8, 665 01 Rosice u Brna. Informace: Jana Poláčková, +420 546 418 646.

Ochrana a ostraha - Ochrana a ostraha Pracovník ostrahy 13 500 Kč

Pracovníci ostrahy, strážní Bezpečnostní pracovník. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč, mzda max. 16000 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: První kontakt telefonicky nebo e-mailem kdykoliv, Nabízíme práci bezpečnostního pracovníka/ce s místem výkonu práce v Brně. Jedná se o práci na recepci, evidenci a kontrolu vstupů a odchodů osob do/z areálu, evidenci a kontrolu vjezdů a výjezdů do/z areálu, kódování, obchůzková činnost. Práce je vhodná pro osoby OZP, nabízíme náborový příspěvek ve výši 3 000,-- Kč. Požadujeme čistý výpis z rejstříku trestů, zdravotní stav způsobilý výše popsané činnosti, základní znalost práce na PC, certifikát strážného, příjemné vystupování a vzhled, samostatnost a odpovědnost.. Pracoviště: Indus praha, spol. s r.o.-ter.novákové, Terezy Novákové, č.p. 1283, 621 00 Brno 21. Informace: Michal Havliš, +420 731 543 607.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Truhlář 20 000 Kč

Truhláři (kromě stavebních) a pracovníci v příbuzných oborech Balič, pracovník dřevovýroby. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: První kontakt e-mailem, telefonicky nebo osobně v místě výkonu práce (8-14 hodin.), Výroba a sestavovaní dřevěných exportních obalů pomocí pneumatického nářadí. Práce na formátovací a zkracovací pile- zaučíme. Ovládání vysokozdvižného vozíku - možnost zaučení. Není nutný výuční list., Zaměstnanecké výhody: Dovolená 25.dní, stravenky, osobní ohodnocení, prémie., Místo výkonu práce: U Vlečky 622, 664 42 Modřice. Pracoviště: Püschmann s.r.o. - 01, U Vlečky, č.p. 622, 664 42 Modřice. Informace: Lucie Sedláčková, +420 605 250 280.

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 21 000 Kč

Prodavači potravinářského zboží Prodavač/ka (maso, uzeniny). Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dělené směny, úvazek: . Mzda min. 21000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: První kontakt: telefonicky, , požadujeme příjemné vystupování,ochotu učit se novým věcem, pečlivost a spolehlivost, , Zaměstnanecké výhody: volné neděle a svátky, každé druhé pondělí a sobota, svačiny zdarma, každý čtvrtek sleva 25% na nákup zboží, narozeninový příspěvek,6 x do roka balíčky v hodnotě 500-1000,-, , Místo výkonu práce: náměstí Míru 26, Židlochovice. Pracoviště: Flajšingr - řeznictví s.r.o. - 01, náměstí Míru, č.p. 26, 667 01 Židlochovice. Informace: Flajšingr, +420 737 126 848.


Patrik Demeter (v bílém).

Prvoligový soupeř bude dobrá výzva, těší se líšeňský postupový střelec Demeter

Na snímku Magera.
2

Zbrojovka pracuje na defenzivě, prověří ji neporažené Dynamo

Česká reprezentace poprvé v historii ovládla mistrovství Evropy v malém fotbale

Kyjev – Dokázali to. Čeští reprezentanti v malém fotbale se čtyřmi Jihomoravany v sestavě poprvé v historii vyhráli mistrovství Evropy v malém fotbale. Ve finále zdolali šestinásobné evropské šampiony z Rumunska 4:1.

Čeští reprezentanti jsou na Euru ve finále. Anglii smetli 5:0

Kyjev – Je to jasné. Ani z devátého mistrovství Evropy v malém fotbale se česká reprezentace nevrátí bez medaile. Úřadující mistři světa hladce přejeli v semifinále šampionátu v ukrajinském Kyjevě Anglii 5:0.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT