V tuniském Nabeulu český celek vyhrál všech sedm utkání a ve finále porazil Mexiko 3:0. První branku připravil Levčík důvtipnou přihrávkou pro Jakuba Poláka. „Moc jsem si přál, aby titul vyšel tady. Začalo to mistrovstvím světa v Americe, kde jsem se umístil s reprezentací na pátém místě, pak na Eurech na čtvrté, třetí a v Brně na druhé příčce. V Tunisku jsem to zakončil zlatou tečkou. Splnil se mi vytoužený cíl,“ rozplýval se čtyřiadvacetiletý hráč.

Hned po utkání začal český oslavný rej, který pokračoval i po příletu do Prahy. „Po zápase jsme se snažili dostat k fanouškům, rodinám a známým, pak jsme si to udělali hezké, měli jsme menší oslavu na hotelu. Ráno jsme jeli autobusem na letiště, udržovali jsme hladinku a pokračování v Praze,“ usmál se univerzál brněnského výběru v Superlize malého fotbalu.

Při křepčení se spoluhráči a realizačním týmem odpovídal na blahopřání, ale na všechny nestíhal. „Nečekal jsem, že mi dojde tolik zpráv, fakt hrozně moc. I když jsem hodinu odepisoval, chodily další, bylo to úžasné. Lidé, kteří třeba neměli před pár lety s malým fotbalem nic společného, žili sen s námi,“ těšilo Levčíka.

Český celek předváděl na turnaji takticky vyzrálá vystoupení a hráči podřídili týmovému úspěchu veškeré osobní ambice. „Realizák nás udržel v herní i psychické pohodě, brali jsme všechno tak, jak má být a šli jsme si za tím tvrdě. Myslím, že to šlo vidět i na vystoupení na hřišti, hráli jsme disciplinovaně. I když jsme viděli, že někteří rozhodčí nám nepřejí a některá rozhodnutí jsou sporná, udrželi jsme se na uzdě a jeli jsme si pořád to svoje,“ sdělil vicemistr Evropy z červnového šampionátu v Brně za Lužánkami.

České reprezentace v malém fotbale si zakládají na týmové soudržnosti, což se projevilo také v Tunisku. „Parta byla klíčová, všichni jsme si sedli po lidské stránce. Realizák nastavil dlouhodobý proces a myslím, že správně vykrystalizoval. Od začátku do konce nikdo nikoho v ničem neomezoval, všichni jsme si vycházeli vstříc, nabádali jsme jeden druhého, abychom byli disciplinovaní na hřišti, lidská stránka tvořila základní faktor úspěchu,“ uvažoval český reprezentant, který nastupoval v obraně takzvané moravské pětky.

Partu český celek utužoval také při společných chvílích, čímž poměrně stresoval ostatní soupeře. „Když jsme po každém tréninku seděli u bazénu s pivkem před obědem, hráči ostatních mančaftů se divili, že si ho můžeme dát. Nikdo nechápal, že jsme tak sehraní, Američani se nás ptali, jestli hrajeme profesionálně, nebo kolik nás je z jednoho mančaftu. Hleděli na nás překvapeně, když jsme jim vykládali, že hrajeme zadarmo jako amatéři a každý v jiném mužstvu, že jsme z jiných koutů České republiky,“ vyprávěl Levčík.

Mezi zápasy v základní skupině čeští reprezentanti vyrazili také na výlet pirátskou lodí, kde se kochali pohledem na delfíny a koupáním v otevřeném moři. „Byl to povedený turnaj se vším všudy, takovou akci jsme ještě neměli za dobu, co hraju v reprezentaci. Výlet lodí za delfíny a koupání v moři bylo úžasné, odreagovali jsme se, vypli jsme a nemuseli se stresovat, jak dopadne další den. Užívali jsme si to, atmosféra se dala srovnat s Brnem, ale světové měřítko má větší váhu,“ porovnával s Eurem.

Český celek suverénně projel základní skupinou A, když porazil Francii 7:0, Austrálii 5:1 a Argentinu 10:0. „Rozhodl první zápas s Francií, samozřejmě jsme měli kupu štěstí, ale nakonec jsme ho krásně zvládli, což nás strašně nakoplo. Další soupeři byli trošku slabší a nechali jsme se ukolíbat, určitě jsme v hlavách měli, že jsme suverénně projeli skupinou s jedním obdrženým gólem a ještě vlastním. Věděli jsme, že by byla strašná škoda v osmifinále skončit, pomohla nám lidská stránka a realizák nás psychicky připravil,“ ocenil univerzál.

V osmifinále český tým porazil Brazílii 3:1, ve čtvrtfinále gólem Levčíka Maďarsko 1:0 a v semifinále Španělsko 3:1. Ve finále pak Mexiko 3:0. „Dva zlomové zápasy byly s Maďarskem a Španělskem. Maďarům jsme měli co vracet z Brna, kde jsme prohráli 0:1, utkání mělo podobný vývoj, kdy jsme první poločas měli kupu šancí a skončil bez branek, ale nakonec jsme to zlomili. Se Španělskem jsme trošku nepřečetli jeho hru, plavali jsme tam, měli jsme i štěstí. Finále bylo samozřejmě ohromně těžké, ale vývoj hrál v náš prospěch a Bíras chytl neskutečné věci,“ pochválil brankáře Ondřeje Bíra.

Nejlepší hráč domácího mistrovství Evropy z Brna patřil mezi kandidáty na stejné ocenění za mistrovství světa, ale přednost dostal hráč domácího Tuniska. „Byl výborný, ale hrál jen osmifinále, ve čtvrtfinále nenastoupil pro žluté karty,“ podotkl Levčík.

Na světovém šampionátu vstřelil tři branky a další připravil spoluhráčům skvostnými nahrávkami. Navíc diváky bavil technickými kousky, jak u něj bývá zvykem. „Ke konci už sice dopadala únava, jenže když se mi podaří něco navíc jako klička, branka nebo dobrá nahrávka do šance, spadne to ze mě a věřím si. Důležitý je začátek zápasu, když něco vyjde, jedu si to svoje,“ culil se Levčík.