Házená se dlouho v Brně krčila ve stínu ostatních kolektivních sportů. Před několika lety to však chtěly dvě party nadšenců změnit: jedna okolo královopolského klubu Házená Brno, druhá u žen v Bohunicích. Na Vodovu přišly posily z celé republiky a tým patřil k širší české špičce, do bohunického Tatranu zase po postupu do interligy přitáhli třeba dvě reprezentantky Vaškovou s Arnošovou.

A první sezonu vypadalo všechno dobře: Bohunicím se celkem dařilo, Házená Brno vyhrávala nad silnými soupeři. A dnes? Ženy Tatranu podruhé v řadě sestupují, pád z interligy neztlumily ani o rok později a příští sezonu musejí do druhé ligy. Muži Králova Pole zase opouštějí extraligu, zatímco tým z šestitisícových Hustopečí do ní míří místo nich.

„V Brně se nastavila vysoká laťka s platy a za tři měsíce došly peníze,“ tvrdí dřívější trenéři Házené Brno. To nechtějí v Hustopečích dopustit. „Házenkáři jsou z regionu a mají i své civilní zaměstnání,“ říká šéf tamního klubu Jiří Funk. Ještě výraznější rozdíl mezi týmem „z venkova“ a města je možné vidět u žen: zatímco bohunický Tatran spadl do třetí nejvyšší soutěže, ženy Veselí nad Moravou už druhý rok po sobě bojovaly o český titul.

„Je to i tím, že zde má házená tradici a nejsou zde další sporty tak vysoko. Pomáhá nám to i divácky,“ připouští duše veselského klubu Vlastimil Procházka. „To my v Brně to máme i třeba oproti volejbalu nebo basketbalu těžší,“ říká zase bohunický guru Josef Trumpeš. Podle něj není problém brněnské házené neřešitelný. „Podepsala se na tom i generační výměna hráčů,“ myslí si. O peníze prý tolik nejde.

„U mužů ale určitě ano, kvůli nim z Králova Pole odešlo hodně hráčů,“ oponuje mu někdejší kouč klubu Pavel Klempíř. Jasné je však jedno: házené se na jižní Moravě daří víc v menších městech než v Brně.