Přestože kola dostávají označení certifikace unie, musejí pokaždé na přeměření. „Kola jsou testovaná laboratoří a dostanou výrobní číslo jako u auta, pod kterým se dají dohledat, vždy jedno dané určitého závodníka. Když by ho přeměřili, musí splňovat všechny parametry,“ líčí reprezentační mechanik z brněnské Dukly Martin Kaňkovský.

Neměnná je váha, kolo nesmí být lehčí než 6,8 kilogramu. „V Hongkongu jsem dovažoval kolo o půl kila, aby splňovalo pravidlo, jinak by nás nepustili na start,“ uvedl mechanik.

Zásadní rozdíl na kole spočívá především ve vzdálenosti řidítek od osy předního kola. Ta má určené vzdálenosti pro sprintery i vytrvalce. „Dřív se preferoval agresivní posed, čili veliký rozdíl mezi výškou sedla a řídítek, nějaká babička má výš řidítka, závodník zase hodně nízko. Z pravidel aerodynamiky je jasné, že potřebujeme snížit čelní plochu, tedy nízko řidítka a mít rovná záda, což donutí závodníka se sehnout,“ řekl brněnský i reprezentační trenér Petr Klimeš.

K tomu se používá u sprinterů delší představec na řidítka, velmoci ho mají zpravidla z titanu. „Proti větru nejhůř funguje kulatá věc jako ruka, proto Malajci nebo Němci mají řidítka jednak úzká a taky mělká. Závodník nepotřebuje odpočinkovou plochu nahoře, takže řidítka nejsou zbytečně moc dolů, stačí ohnout lokty. Potřebuje mít řidítka před sebou, pak má záda rovná a ohnuté lokty, takže zbudou na odpor jen paže a ještě si k tomu závodník krásně sedne,“ přibližuje Klimeš.

Jenže aby nebyla řidítka až nebezpečně daleko od osy předního kola, dochází k omezení vzdáleností například větší úhlem přední vidlice. Moderní trend posedu vyžaduje dlouhé natažení, které z dráhaře udělá šíp. „Kolo však musí zůstat v limitech ovladatelnosti, když se prodlouží, mění se jeho vlastnosti, jinak vede stopu. Delší kolo je línější, podkoplá vidlice je naopak živější. Proto mají sjezdová horská kola větší úhel než na cross country, aby líp chytala nárazy, menší úhel má vlastnosti vhodné pro cross country,“ doplnil Klimeš.

Pravidla mají výjimku pro malé či příliš vysoké závodníky. „Třeba Jarmila Machačová nemá problém, stejně tak velcí závodníci mají míry posunuté adekvátně, aby nebyli znevýhodnění,“ dodal Kaňkovský.