Nikdo z brněnských sprinterů neměl na republikovém mistrovství velké plány, do omnia nastoupili tréninkově na závěr vytrvalostního období. „Takové ambice jsem určitě neměl, možná mi pomohlo, že jsme čtrnáct dní najížděli kilometry," uvažuje Sojka.

Od nové sezony tvoří omnium pouze čtyři disciplíny místo šesti a stihne se za jeden den oproti předchozím dvěma. Navíc z něj vypadly letmé kolo a kilometr s pevným startem, tedy měřitelné disciplíny šité právě pro sprintery.

Sojka začal desátým místem ve scratchi, ale pak vyhrál vylučovačku a závod na prvenství, který v omniu vystřídal stíhačku na čtyři kilometry. V něm boduje vždy první jezdec na pásce v každém ze šedesáti kol.

Před závěrečným bodovacím závodem ztrácel Sojka čtyři body na prostějovského Luďka Lichnovského, ale nakonec zvítězil o šest bodů. „Ostré tempo mi nevyhovovalo, myslel jsem, že prvních šedesát kol vůbec neobjedu a slezu, ale pak jsem se rozjel a chytil druhý dech," říká.

Sojka v létě přešel z kategorie do 23 let mezi elitu a absolvoval už dva světové poháry. „Je to hodně velký skok, kategorie nelze srovnávat. Výkonnost jde nahoru, na mistrovství Evropy jsem si zlepšil osobní rekord na dvoustovku. Teď se chci připravit na další svěťáky, pokud budu nominovaný, a pak se uvidí, zda pojedu na mistrovství světa," přemítá.

Přes vánoční svátky jej čeká chvilka oddechu, ale zima tréninku nebrání. „Šlapeme venku, a když to nejde na silnici, jezdíme na horském kole v lese, kde je terén pořád sjízdný. Ještě chodíme do posilovny a na hokej," dodává dvaadvacetiletý dráhař.