Pro postup by teď Frisco muselo vyhrát všechny zbývající zápasy. „Prohrály jsme si to úplně samy,“ smutnila po utkání Stehlíková.
Tři čtvrtiny zápasu jste byli lepší, přesto jste o bod prohrály. Úplně stejně jako minulý domácí zápas s Bourges. Čím si to vysvětlujete?
Ve druhé polovině jsme neudržely koncentraci v obraně. Máme tam díry. Pak nezakončíme jednoduché střely v útoku, a soupeř během chvíle stáhne náš šestibodový náskok. V okamžiku se vrátily do hry.
Bylo to únavou? Zda se, že vám během druhých poločasů docházejí síly.
O únavě bych se vůbec nebavila. Je to opravdu o koncentraci.
Se svým výkonem ale můžete být spokojená, ne?
Co je to ale platné? My potřebujeme vyhrávat zápasy, a ne je ztrácet v úplném závěru.
Vy jste poslední dva útoky nezakončily. Proč?
Když vám soupeř stáhne deset bodů, tak se najednou bojíte všeho. Kazíte, vracíte se do obrany, tam to oddřete, dostanete koš v posledních vteřinách. To se pak těžko útočí. Italky přidaly v obraně, to byla zeď.
Přitom se nezdálo, že by vás svazovala důležitost zápasu…
Tři čtvrtiny dokážeme hrát krásný zápas, uděláme si slibný náskok. Pak si myslíme, že už máme výhru v kapse a všechno ztratíme. Nevím, co k tomu říct.
Naděje na postup jsou už jen teoretické. Jaká je teď nálada v kabině?
No to víte, že není. Měly jsme zvítězit, prohrály jsme si to úplně samy.
Jak se budete motivovat na další zápasy? Postup už prakticky není reálný…
Potřebujeme odehrát dobrá utkání a získávat zkušenosti. Hlavně do koncovek, Ať nekončí jako ve středu proti Schiu.
