Dcera Karolína chodí do první třídy, Daniel do třetí. „Karolína je takový malý šprt, učení jí jde, u Daníka to bývá asi jako u všech kluků trošku trápení. Hlavně když po něm maminka chce, aby dodržoval krasopis, já mu ho odpouštím, když se mu nedaří. Když mamka při učení zvýší hlas, raději dělám, že nejsem doma,“ směje se úřadující evropský šampion v disciplíně trap.

Benevolentnější přístup se odráží také v odezvě dětí na výuku. „Daník psal slohovku, kde zmiňoval, jak dělá rád úkoly a učí se s taťkou. Mamku nejmenoval, což manželku samozřejmě trochu mrzí. Taťka slízl smetanu, asi dostanu pochvalu od paní učitelky,“ culí se střelec brněnské Komety, který si zajistil místo na olympijských hrách v Tokiu.

Většinu učení sice přenechává manželce Petře, ale při množství pravidelných povinností a úkolů také pomáhá. „Matematiku Daníkovi dokážu vysvětlit, radím mu takové taháky, jak si počítání zjednodušit. Chvíli koukal, pak pochopil, že to jde líp a baví ho to. Manželka se stará o děti na plný úvazek, učím se s nimi asi dvacet procent celkového času,“ přiznává sedmatřicetiletý Lipták.

Úkoly dostávají rodiče pomocí počítačového komunikačního nástroje Skype vždy v pondělí na celý týden, za tu dobu musí vše splnit. „Rozdělujeme si je, aby toho děti na pátek neměly moc a víkend měly volný,“ popisuje střelec.

Ovšem pokaždé není snadné děti k učebnicím a sešitům posadit. „Když Daníkovi řekneme, ať si nachystá věci, protahuje to, že musí na záchod, pak se zase napít. Povídám mu, že se tomu stejně nevyhne a čím dřív k tomu sedne, tím dřív bude hotovo. Samozřejmě by raději hrál PlayStation nebo na mobilu, ale vtloukám mu do hlavy to samé, co rodiče mně: napřed práce, potom zábava,“ sděluje Lipták. Celá rodina pak skoro každý večer hraje deskové hry.

V dětství Liptáka bavily matematika či čeština, ale také dějepis. „V jednu dobu jsme měli dobrého učitele na dějepis, bavilo mě ho poslouchat, ne se šrotit stovky různých dat a výročí. Vykládal, jak nás okupovali Němci, to jsme vždycky koukali s otevřenou pusou, co se tady odehrávalo. I v dnešní době se hodně dívám na dokumenty o druhé světové válce,“ říká brokař.