Vedoucí Lokomotiva má díky jasnému triufmu na čele tabulky už desetibodový náskok na druhou Líšeň C, která v tabulce přeskočila právě Start Brno. „Byl to nejdůležitější zápas sezony. Přistoupili jsme k němu na sto procent. Jsem rád, že jsem přispěl svými góly,“ radoval se dvacetiletý střelec.

Lokomotiva je místem kanonýrům zaslíbeným, vždyť její hráči ve dvaceti duelech vstřelili sedmasedmdesát branek. Nejvíc Martin Lejska, který se prosadil šestnáctkrát, Lukšija přispěl k působivé týmové bilanci deseti trefami. „Máme i další střelce. Lejska je zkušený kanonýr. Kdyby proměnil všechny šance, měl by určitě přes čtyřicet gólů,“ smál se Lukšija, který se připojil k týmu loni v létě i díky tomu, že stačí, aby jezdil jenom na zápasy.

Hlavní pozornost upírá k futsalu. V juniorských kategoriích oblékl dres bosenské reprezentace a v české lize se postupně vypracoval k ceněným akvizicím. V uplynulém ročníku si zkusil angažmá v pražské Spartě, která vypadla ve čtvrtfinále play-off. Vyřazovací boje Lukšija pro zranění vynechal. „Byl jsem z šance zahrát si ve Spartě hodně nadšený. Sezona se ale nevyvinula podle mých očekávání, v týmu se protáčelo na můj vkus až moc hráčů. Navíc jsem si prošel i těžkými časy po zdravotní stránce, což dokonalo zranění obou kolen. Potom jsem začal rehabilitovat a sezona pro mě skončila,“ shrnul peripetie Lukšija.

Fotbalisté Zbrojovky si na domácím hřišti poradili s Duklou Praha.
Soupeřům navzdory. Motivaci hledá hůř, přesto Zbrojovka skolila i Duklu

Nyní už je zpátky doma v Brně. Tam se narodil bosenským rodičům, kteří na jih Moravy prchli před třiceti lety kvůli válce. Ačkoliv vyrůstal v České republice a hovoří česky, na své kořeny Lukšija nezapomíná, jeho hlavním cílem je obléct dres bosenské futsalové reprezentace. „Jsem stále mladý, na příležitost a nominaci do A týmu čekám jako tygr. Budu na sobě dál pracovat tak, abych se zlepšil a nominaci si zasloužil,“ zdůraznil Lukšija.

Za domov ale považuje Brno, kde pracuje v cestovní kanceláři. „Společně s mojí matkou. Je vlastně moje šéfová. Náštěstí už bydlím sám, takže její narážky poslouchám jen v práci,“ glosoval se smíchem Lukšija a už vážněji dodal. „Když jsem byl v Praze, rodina a kamarádi mi chyběli. V Brně to miluji a doufám, že se budoucnost má i mé rodiny bude odvíjet tady.