Byla olympiáda vaším cílem, nebo jen vzdáleným přáním?
Filip: Už odmalička jsem ji měl za cíl. Již na základce jsem napsal do knížečky, že se tam chci podívat.
Natálie: Když jsme byli v Oberstdorfu, nejprve jsem si to neuvědomovala. Brala jsem to jako normální závod, aby mi neutekly nervy. Až po krátkém programu jsem si uvědomila, o co jedeme a že je možné se dostat na olympiádu.

Kalí vám radost, že olympiádu doprovodí přísné protikoronavirové opatření podobné těm z letošního Tokia?
Filip: Asi ne. Jsme rádi, že můžeme závodit, že se potkáme všichni sportovci. Je to úžasné vůbec tam být. Snažíme se z toho čerpat co nejvíc energie.

Už víte, co všechno budete muset podstoupit?
Filip: Zrovna před chvílí jsem četl mail s opatřeními. Každý den nás čeká testování na covid. Jsme ale očkovaní na covid, takže by neměl být větší problém. (Neočkovaní budou muset po příletu do Číny strávit tři týdny v karanténě - pozn. red.) Jsem rád, že jsme se naočkovali a nemusíme teď řešit komplikace.

Co vás do začátku olympiády čeká?
Filip: Většinu času budeme v Itálii, kde trénujeme dlouhodobě. Je to náš druhý domov. Do Česka se podíváme asi jenom na Vánoce. Budeme pokračovat v tom, co jsme dělali doteď. Velké změny neplánujeme, i když možná pozveme choreografy, aby pomohli zařadit něco nového.
Natálie: Asi záleží na trenérovi. Už po konci programu v Německu říkal, že změníme tohle, tohle a tohle.
Filip: Kraťas bude stejný, zaměříme se na volnou jízdu, kde chceme částečně změnit i muziku.

Jak jste se vlastně dostali do Itálie?
Natálie: Nejprve jsme se s novým italským trenérem přestěhovali do Chicaga, kde jsme strávili půl roku. Evropa nicméně byla naše srdcovka a tak jsme se dohodli, že chceme najít stálé místo v Itálii. Skvělé zázemí jsme našli v městečku Egna poblíž Bolzana.

Česká republika nepřipadala do úvahy?
Filip: Bylo by super trénovat doma, ale není to možné. Tady se upřednostňuje hokej, takže většinou jsou na ledě hokejisti. Jako taneční pár trénujeme i pět hodin denně na ledě, což je tady finančně náročné a těžko proveditelné. Třeba se to v budoucnu zlepší

Jste spolu hodně i mimo krasobruslení?
Filip: Ano. (smích) Bydlíme spolu, chodíme spolu nakupovat, procházíme se. Občas máme ponorky, ale ty přejdou.

Je výhoda, že jste sourozenci?
Filip: Já to mohu porovnávat, protože jsem předtím měl jiné partnerky. Bylo to těžší, když jsme se domlouvali s rodinou partnerky na šatech. Teď je to rychlejší, o všem rozhoduje spíš trenér. Je to celkově lehčí, když máme stejnou matku.(smích)
Natálie: Když se hádáme, je vlastně jedno, co si řekneme. Nerozdělíme se, protože jsme jedna domácnost.

Filipe, stal jste se modelem pro ikonickou módní značku Versace přímo v Miláně, jak k tomu došlo?
Dostal jsem od nich nabídku fotit zimní kolekci. Vypisovali předtím konkurzy, ale asi nesehnali, koho potřebovali. Oslovili i mě a zkusil jsem to.

Jak jste si to užil?
Filip: Docela mě to chytlo. Byl zážitek poznat profesionální modely a modelky. Poznal jsem jejich životní styl, který je hodně hektický. Všichni jedou kafé a cigárko, nikdo moc nejí. Je to stresující. Uvidíme, jestli si to zkusím ještě někdy.

S jakými ambicemi poletíte na olympiádu?
Filip: Konkrétní cíle nemámě. Je to naše první oficiální sezona čistě mezi dospělými. Bude to nový svět, jedeme tam poznat naše idoly a nabrat zkušenosti. Chceme co nejlepší výsledek, ale pro medaili si tam nejedeme. (smích)