VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Téměř sedm hodin bolesti. A v cíli splněný sen

Zell am See, Brno /NA VLASTNÍ KŮŽI/ - V osmnáctistupňové vodě doufáte, že se neutopíte. Na kole se před každou zatáčkou děsíte, zda tam čeká další kopec. A při běhu už si přejete, ať vaše utrpení co nejdřív skončí. Tohle pro spoustu lidí představuje vrcholnou krásu sportu. Od neděle i pro mě.

4.9.2014
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Sportovní redaktor Deníku Rovnost Jaroslav Kára absolvoval polovičního ironmana s českými parťáky Jiřím Čepurou, Markem Petrovičem, Viktorem Dohnalem a Petrem Seibertem. Foto: Archiv Jaroslava Káry

V rakouském Zell am See jsem poprvé v životě vyzkoušel triatlon a hned distanci polovičního ironmana. Takže 1,9 kilometru plavání, 90 kilometrů na kole a 21,1 kilometru běhu na závěr. A upřímně: šlo o pořádnou fušku, ale taky s ničím nesrovnatelný zážitek.

Do Zell am See dorazíme tři dny před závodem, což se ukázalo jako důležitý počin. Voda jezera, které obklopují alpské masívy se sněhovou pokrývkou, na konci září nepřeleze osmnáct stupňů. Mám čas zkusit neoprén, ve kterém jsem nikdy neplaval. A je to dost jiné. „Hlavně se neutopíš," usmívá se Petr Seibert, který už absolvoval čtyři dlouhé ironmany.

ironman 70.3
Ironman 70.3, neboli poloviční ironman, je série dlouhých triatlonů, kterou pořádá Světová triatlonová společnost WTC. Označení 70.3 odkazuje na celkovou vzdálenost závodu v mílích, dohromady měří 113 kilometrů. Poloviční ironman se skládá z 1,9 kilometru plavání, 90 kilometrů na kole a 21,1 kilometru běhu. Sportovní redaktor Deníku Rovnost Jaroslav Kára absolvoval trať v Zell am See za 6 hodin, 39 minut a 29 sekund.

Noc před závodem se mi dlouho nedaří usnout. Můj cíl není časový, chci hlavně triatlon dokončit, ale doléhá na mě nervozita z limitů, které mě mohou vyřadit po plavecké i cyklistické části.

V neděli se probouzíme do zamračeného rána, navzdory předpovědím ovšem neprší. Při cestě k jezeru mi buší srdce, už však nemůžu couvnout. V deset hodin pustí startovní výstřel do vody elitní závodníky, o pět minut později tam skáče nejmladší kategorie se žlutými čepičkami. V ní i já.

Podle rady se zařadím na konec a kraj pole, abych se vyhnul kopancům a loktům. Pozvolna mi studená voda vtékající pod neoprén přestává vadit a hlídám si vlastní tempo. Jenže si nedávám pozor na směr. Na rozdíl od bazénu nevidím lajnu, takže se v jednu chvílí ocitám velmi blízko vyhlídkového parníku. „Říkal jsem si, že se někoho chytnu. Najednou plavu s tebou a úplně blbě," culí se po závodě můj kamarád Marek Petrovič.

Z vody lezu za 43 minut a 28 sekund, téměř půlhodiny před limitem, takže si oddechnu a mířím do depa. Tam do sebe cpu gel a energetický nápoj.

Úvodních dvacet kilometrů na kole ubíhá dobře, jenže pak začíná patnáctikilometrové stoupání, v němž na svůj hlemýždí styl doplácím předjetím i od mužů, kteří nemají zrovna atletickou postavu, ale také množství žen. Po víc než hodinové cestě vzhůru přichází pohled na značku, jež oznamuje, že poslední dva kilometry na vrchol mají čtrnáctiprocentní sklon. Paráda. Hned máte chuť do šlapání…

Na kopci sice aplauduje množství diváků, jenže mě čeká snad ještě horší cyklistická část. Patnáct kilometru dolů s ostrými zatáčkami. A začíná pršet. Když v jedné ostré šikaně vidím odstavené kolo a sanitku, stává se pro mě sjezd nervózní záležitostí. V krátkém dresu mi navíc mrznou i prsty na brzdách.

Pod kopcem mám vyhráno a rvu do sebe další tyčinky a gely, abych nedostal krizi. Posledních dvacet kilometrů se trápím, bolí mě zadek i za krkem. Z kola sesedám za 3 hodiny, 36 minut a 16 sekund, do limitu mi zbývá ještě tři čtvrtě hodiny. „To už dopadne," říkám si a mám chuť se smát.

Jenže poprvé v životě jsem ujel v kuse devadesát kilometrů, takže se v depu nemůžu rozběhnout. Ale co, v klidu se převlékám do suchého a jdu na běh. Začnu zvolna, kopečky okolo jezera mi nevoní, ale cítím, že to půjde. Při náběhu do druhého kola se zdravím s Tomášem Štanclem, jehož do závodu nepustila nemoc.

Postupně předbíhám desítky soupeřů, kteří mi frnkli na kole. Běžecký trénink se vyplatil. Poslední kilometr už se usmívám a před cílem si vybavuji rady jednoho z organizátorů: „Žádné sledování hodinek." Pár metrů před páskou tak přejdu do kroku a procházím vzpřímeně jako vítěz. Půlmaraton zvládám za 1 hodinu, 54 minut a 55 sekund.

Celkovým časem 6:39:29 sice o víc než dvě a půl hodiny zaostávám za nejrychlejším, ale připadám si jako borec. „Jo, kur..!" řvu a plácám si s parťáky. Plním si další sportovní sen. S bolavými stehny a zády mířím pro finišmanské tričko. A už dumám, zda mé tělo vydrží celého ironmana…

Autor: Jaroslav Kára

4.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Centrem města Brna prošel historický průvod vojska s císařem Napoleonem. Brňané si tak připomněli slavkovskou bitvu.
23

Pryč s žabožrouty? Zdržte se nadávek, radil radní při projížďce Napoleona Brnem

Fotbalisté brněnské Zbrojovky ve čtrnáctém kole domácí nejvyšší soutěže porazili brankou Michala Škody Teplice 1:0.
AKTUALIZOVÁNO
34

Střídajícímu Škodovi stačila minuta, aby rozhodl. Zbrojovka vyhrála i v oslabení

Výstaviště ukazuje krásu minerálů z celého světa. Děti se naučí poznávat fosilie

Brno – Minerály z Pákistánu, Peru nebo třeba Mexika si nadšenci tento víkend prohlížejí na brněnském výstavišti. V pavilonu B začala v sobotu výstava Minerály Brno.

RegioJet výrazně omezí autobusy mezi Prahou a Brnem, posílí vlaky

Praha, Brno - Společnost RegioJet seškrtá od poloviny ledna o více než třetinu provoz žlutých autobusů mezi Prahou a Brnem. Důvodem je velká expanze firmy do železniční dopravy mezi oběma největšími městy v zemi.

Hrajeme hodně v rozích a netlačíme se před gólmana, zlobil se po prohře Zohorna

Brno – Přihrával na jediný gól jeho týmu v zápase, což na výhru nestačilo. Hokejového útočníka Hynka Zohornu štval po prohře 1:3 s Vítkovicemi především nedůraz před brankou soupeře. „Potřebujeme dostat puk na beky nebo si líp najíždět. Pokud už se dostaneme do nějaké šance, tak trefíme prvního hráče,“ láteřil po druhé domácí prohře za sebou sedmadvacetiletý forvard brněnské Komety.

Novinky na Kraví hoře: zpevnění přístupových cest nebo sauna s výhledem na Brno

Brno – Blátem se už za rok přestanou brodit zahrádkáři a lidé, kteří půjdou do parku. Brněnští zastupitelé minulý týden schválili šest milionů korun na stavbu nových přístupových cest z Žižkovy ulice a Veveří na Kraví horu. Přibudou tam i lavičky a osvětlení. Na změny se mohou těšit příští rok i návštěvníci tamního koupaliště.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT