Po pěti letech se vrátil do národního týmu. Při neúčasti českých es Tomáše Berdycha a Radka Štěpánka měl svěřencům kapitána Jaroslava Navrátila pomoct přejít do semifinále tenisového Davis Cupu přes výběr Chile. František Čermák, rodák z Kostic na Břeclavsku, si ale minulý víkend druhý start za reprezentaci ve svojí kariéře nepřipsal. Skolila ho nemoc.
Měl jste naskočit do čtyřhry po boku Lukáše Dlouhého, nakonec vás musel nahradit Jan Hájek. Co se stalo?
Už čtyři dny před zápasem jsem tušil, že na mě něco leze. Myslel jsem, že to bude jen slabší nachlazení. V pátek jsem si šel ještě zatrénovat, ale najednou se to neskutečně rozjelo.
Nechtěl jste to ani zkusit?
Měl jsem devětatřicet stupňů teploty, bolelo mě v krku. Zrovna v den mého duelu jsem se cítil nejhůř. Naskočit? To bylo úplně mimo realitu.
Po pěti letech jste si opět mohl připsat další start v reprezentačním dresu…
Chtěl jsem jednoznačně hrát, o to víc jsem zklamaný. Celkově jsem prožil naprosto šílený týden. Letěl jsem přes celou zeměkouli, a pak tam pět dní v kuse proležel.
Už aspoň nemoc ustoupila?
Je to se mnou rozhodně lepší, ale stále se necítím stoprocentně fit. Přesto se už pomalu připravuju na další turnaje, které mě v příštích týdnech čekají.
Pojďme zpátky k Davis Cupu. Sice jste si nakonec v Chile nezahrál, ale Česká republika je v semifinále. Spravilo vám tohle náladu?
Jasně, je to úplně něco jiného než normální turnaje. Těch hrajete za sezonu třeba třicet, takže když se jeden nepovede, hodíte ho za hlavu. V Davis Cupu nejste na kurtu jen sám za sebe, ale za celý tým. Proto ve vás převládne velké zklamání, když neuspějete. Na druhou stranu i radost je na jiné úrovni než obvykle.
Tentokrát to ze strany českého týmu vypadalo jako jasná záležitost…
Oběma týmům chyběly největší opory. Chilany ale ztráta Fernanda Gonzálese poznamenala mnohem víc než nás. Neměli za něj totiž plnohodnotnou náhradu. Byl tam jen Massu, jehož výkonnost stále klesá. A Capdeville? To byla podle mě špatná volba chilského trenéra. Předvedl opravdu tragický výkon.
Za to Češi se s absencí Berdycha a Štěpánka vyrovnali znamenitě. Souhlasíte?
Prostě jsme měli kvalitní náhradu. Nebyl jsem překvapený, že to kluci takovým způsobem zvládli. Ivo Minář se sice na žebříčku ATP pohybuje až někde ve třetí stovce, ale hraje o poznání lepší tenis. A Honza Hájek zase patří k našim nejlepším antukářům.
Češi Chile porazili 4:1. Překvapila vás taková suverenita?
Nikdo dopředu nevěděl, v jaké formě bude Massu. Po pátku ale už bylo jasné, že uspějeme. Klíčový byl hned první duel Iva Mináře, který svého protivníka vyloženě smetl, a dal tak základ našemu vítězství.
Antuka, na které se zápasy v Chile odehrály, byla tématem, o kterém se hodně diskutovalo.
Šlo o pouhou shodu náhod. Nejprve pořádně zapršelo, a pak zase v noci přišla velká zima, která hřiště úplně zničila. Prostě totálně dokonala zkázu. Chilané museli kurt složitě upravovat, díky čemuž byl nakonec rychlejší, než sami chtěli. To nám pomohlo.
Zápasy v Chile jsou známé bouřlivým prostředím. Dalo se s ním vyrovnat?
Kdyby hrál Gonzáles a přijeli Berďa s Radkem, tak nejspíš přijde plný stadion. Takhle chyběly největší hvězdy a lidi zápasy asi moc netáhly. Stejné je to i na klasických turnajích. Fanoušci chodí na jména. Poznáte rozdíl, když hraje Nadal s Federerem, a když na kurt naskočí méně známí tenisté.
Vám stále svítí v kolonce startů za reprezentaci jeden zápas. Pamatujete si na něj?
Bohužel se na něj nedá zapomenout. Hrál jsem debla s Leošem Friedlem proti německému páru (Tommy Haas a Alexander Waske – pozn. red.), dostali jsme 2:3 a nepostoupili dál. Doufám, že se mi tahle vzpomínka co nejdřív podaří vymazat nějakým jiným utkáním v nároďáku.
Myslíte, že máte šanci nastoupit už v tomto ročníku v semifinále proti Srbsku?
Tak tohle zatím vážně neřeším. Záleží na spoustě okolností. Je hlavně na kapitánovi, aby vybral správný výběr. Tedy hráče s nejlepší momentální formou. Budu rád, když za reprezentaci nastoupím, protože je to pro každého tenistu velká pocta.
JIŘÍ ŠEVČÍK A TOMÁŠ VALAŠKOVČÁK
