O víkendu nastoupil ve všech třech dnech a pokaždé slavil vítězství. Protože se podobně dařilo i Radku Štěpánkovi a Jiřímu Veselému vyhrála Česká republika nejvyšším možným rozdílem 5:0. „Výsledek vypadá jednoznačně. Zápas ale mohl dopadnout úplně jinak," říká osmadvacetiletý tenisový reprezentant.

Kdy vám bylo o víkendu nejhůř?

Už první den. Radek vyhrál ve čtyřech setech, já v pěti. Důležité bylo, že se nám dařily koncovky zápasů. Určitě nebyl postup tak snadný, jak se může z výsledku zdát. Pomohlo nám, že za Japonce nenastoupila jejich jednička Kei Nišikori. Navíc jim onemocněl i druhý nejvýš postavený hráč Go Soeda. Měli jsme i malinko štěstí. A jak se říká, štěstí přeje připraveným. Na druhou stranu i nám chyběla obvyklá týmová jednička Tomáš Berdych.

Zmínil jste páteční zápasy, ve kterých Japonci srdnatě vzdorovali. Jak důležité bylo, že jste váš duel s Danielem nakonec zvládl a nedovolil mu vyrovnat stav po prvním dni?

Myslím si, že pátou sadu bych s ním neprohrál nikdy. Rozhodovaly zkušenosti, které s pátými sety mám. Ve třetím a čtvrtém jsem se trápil docela dost, už jsem ale viděl, že Danielovi postupně odchází fyzička. Věřil jsem, že když budu hrát svoji hru, tak druhý bod zařídím.

Rozhodli jste druhý den ve čtyřhře. Jak se vám spolupracovalo na kurtu s matadorem Štěpánkem?

Hráli jsme spolu úplně poprvé. Zápas se nám podařil. Na začátku jsme se chvíli hledali, pak jsme si ale lépe určili role. Hrál jsem zezadu a Radek uklízel míčky na síti.

Na kurt jste šel i v neděli za rozhodnutého stavu. Byl jste rád, že si zahrajete, nebo byste si radši odpočinul?

Škoda, že s námi tentokrát nebyl čtvrtý hráč, který z mého pohledu trošku chyběl. Postup jsme měli jistý a třetí zápas už byl navíc. Japonci hodně chtěli udělat doma aspoň jeden bod. To jsem trošku hledal motivaci. Ne, že bych nechtěl nastoupit, ale čtvrtý hráč nám chyběl.

Stihli jste při nabitém programu navštívit v Tokiu i jiná místa, než tenisovou halu?

Moc času jsme neměli. Hodně jsme trénovali, regenerovali a srovnávali se s časovým posunem. Do města jsme jeli až v neděli večer na dobrou večeři oslavit postup. Jinak to ale nebyl lehký týden. I kvůli tomu, že předtím jsem byl na turnaji v Miami, tedy na druhém konci světa.

V semifinále narazíte na Francii. Co od ní čekáte?

Má moc dobrý tým. Opírá se o hráče jako jsou Tsonga, Simon, Mahut, Llodra nebo Benneteau. Můžou si vybírat z velkého počtu tenistů nejlepší světové padesátky. Navíc budou mít výhodu domácího prostředí. Čeká nás těžký zápas. Záleží i na tom, jestli s námi pojede Tomáš Berdych. Víc jsme si přáli, aby vyhráli Němci, Francie proti nim ale potvrdila roli favorita.

Máte nějaké informace ohledně možného návratu Berdycha do týmu?

Nemám. Jeho účast ještě budeme řešit. Ale já osobně věřím, že nastoupí. Rozhodne momentální forma, únava a výsledky, které Tomáš uhraje.

Letos stále hrajete venku. Je to velká komplikace?

S každým soupeřem se hraje jednou doma a jednou venku. Naposledy jsme hráli s Francií u nás, teď tedy pojedeme k nim. S tím se nedá nic dělat, taková jsou pravidla.

Davis Cup jste získali už dvakrát za sebou. Třikrát v řadě přitom od roku 1972 nikdo nevyhrál. Je velké lákadlo zapsat se do historie?

Bylo by to krásné. Jak se říká, vítej zlatý hattricku. Ale pohár je ještě daleko. Jestli ho chceme vyhrát, musíme vyhrát dva těžké zápasy. Sezona je ještě dlouhá a může se stát cokoliv. Davis Cup může získat kterýkoliv ze semifinalistů, na podobné úvahy je ještě dost času.

Jaký vás nyní čeká program?

V pátek odlétám do Monaka na turnaj série Masters. Potom mě čeká obhajoba 250 bodů do žebříčku na turnaji v Bukurešti, který jsem loni vyhrál. Potom se představím českým fanouškům na challengeru v Ostravě. Dál jsme zatím neplánovali. Mám asi povinnost jet do Madridu.

A jaké cíle si dáváte pro zbytek sezony?

Jeden je jasný, nezranit se. Potom výsledky přijdou. Jinak se chci udržet v top padesátce a uvidím, jak vysoko se dostanu.

DAVID NEKVINDA