Z dvoumetrového a téměř 120 kilogramů vážícího soupeře šel ovšem respekt. „Byl to fakt urostlý jinoch, přírodně velký chlap. Bojovalo se mi s ním těžce, měl nepříjemný styl. Přední rukou si mě držel od těla jako Vitalij Kličko," srovnává Bezuse s ukrajinskou hvězdou těžké váhy.

V prvních dvou kolech si soupeře oťukával. „Hledal jsem recept, jak na něj. Ve druhém jsem se asi nejvíc trápil, udělal jsem dost chyb. Párkrát jsem promáchl v kombinaci, což mě hodně rozhazovalo. Nebyl to ode mě výkon, jakých bych si představoval," uznává třicetiletý Hron.

O sedm let mladšího rodáka z Charkova, světového šampiona amatérské thajboxerské organizace IFMA, zasypal údery hlavně v posledním tříminutovém kole. „Zvýšil jsem tlak a Bezusovi docházely síly. Pomohla má větší fyzická připravenost společně se zkušenostmi. Třetí kolo už bylo vyloženě v mojí režii," říká.

Na rozdíl od jiných dvoumetrových pořízků, s nimiž se Hron utkal, mu Bezus při jednom z vrcholů Profiligy Muay Thai v Banské Bystrici nedělal velké obtíže. „Hůř se mi na něj dostávalo, ale nijak extra nebojoval. Rozkopal jsem mu přední nohu low kicky (kopy na spodní část těla – pozn. red.)," objasňuje Hron. Souboj se uskutečnil v zimním stadionu nedaleko slovenské řeky Hron. „Viděl jsem jí před i po zápase. Je to krásná řeka. Aby také ne, když nese takové jméno," culí se evropský i světový thajboxerský šampion.

Teď ho čeká týdenní volno a dojednávání dalších zápasů. Bitvu o evropský pás nejprestižnější světové federace WMC nedávno odřekl. „Nedohodli jsme se na váze. Musel bych zápasit do 95 kilogramů, tedy shodit osm kilo. Nic by na mě nezůstalo. Pak bych třeba za měsíc dostal stejného mamuta jako Bezuse a neměl šanci," směje se Hron.