„I tak je to největší úspěch mé kariéry,“ hlásí bez rozmýšlení čtyřiatřicetiletá Brňanka Tereza Tobiášová. Některé hráčky v jejím věku s profesionálním sportem končí, ona rozhodně nemusí. Hraje totiž ve skvělé formě, kterou ještě vyšperkovalo spojení s další třicátnicí Soňou Novákovou, která se na písek vrátila po mateřské dovolené.

„Já sama jsem takový výsledek nečekala. Říkala jsem si, že kdybychom v Polsku skončily do třináctého místa, byl by to úspěch. Jen nás trošku mrzí prohrané semifinile proti Němkám, ve kterém jsme měly navrch a prohrály jsme až po třech setech,“ hodnotí Tobiášová bramborovku.

Jaktože se letošní sezona tak vydařila? „Určitě je to Soňou. Poprvé hraju s někým, kdo je lepší než já. Můžeme se tak soustředit každá sama na sebe. Když hrajete s mladší partnerkou, musíte ji uklidňovat, protože bývá nervózní a dělá dost chyb. Samozřejmě se ještě tolik neznáme, takže občas na kurtě vznikají nějaká malá nedorozumění,“ upozorňuje Tobiášová, že se na jedné straně kurtu sešly teprve na začátku léta.

Výsledky na sebe přesto nenechaly dlouho čekat. Páté místo na turnaji Světového okruhu v Klagenfurtu, čtvrtá příčka v Myslowicích… „Daly jsme se dohromady na poslední chvíli. Na to, co jsme spolu natrénovaly a odehrály, je letošek paráda,“ libujes si.

A olympijský sen o hrách v Londýně 2012 rázem získává reálnější obrysy.

„Je to tak. Se Soňou jsme to probíraly. Uvidíme, jak se bude tvářit svaz. Je to otázka peněz. Polovina turnajů Světové série se hraje mimo kontinent. Navíc ty evropské patří mezi nejnašlapanější. Jezdit jen na něco by určitě nemělo cenu,“ ví hráčka, která zároveň patří k tahounkám extraligového týmu KP Brno.

I když se letos na písku vyřádila, s šestkovým volejbalem skoncovat nehodlá a touží nadále kombinovat oba sporty. „Nikdy jsem to nedělala jinak. Se Soňou se přes zimu nějak živit musíme,“ přidává pádný argument.

Teď ji čeká nová sezona s obměněným královopolským kádrem. „Ale družstvo se opět poskládalo výborné. Určitě se budeme chtít znovu dostat do čtyřky,“ přeje si smečařka.

Nerozhodily ji ani nové tváře královopolského celku v čele s koučem Ondřejem Markem. „Zase se to trošku omladilo. Ale pomalu si začínám zvykat, že jsem nejstarší,“ vtipkuje Tobiášová, která má stejný ročník narození jako nový kouč. Ale o ztrátě respektu nechce slyšet.

„To rozhodně nehrozí. Ondra má po úspěšném trenérovi Čadovi těžkou pozici, ale líbí se jeho přístup a styl tréninků. Vítám každou změnu, která občas přijde,“ směje se Tobiášová.

(pam)