Když opouštěl kopec na Městském baseballovém stadionu v Komárově, bránili čeští baseballisté nadějný výsledek 2:3. Pak ale Asiaté přitlačili a vyhráli 12:4. Ve čtvrtek se českému týmu dokonce podařil velký úspěch, když těžkého soupeře porazil 12:3 a zkorigoval stav jihomoravské série na 1:3. I proto Chroust cítí, že se česká reprezentace přibližuje špičce. „Už nemáme strach z velkých týmů,“ říká devětadvacetiletý hráč.

Jak se vám nadhazovalo proti šestému týmu světa?

Až na druhou směnu, kde jsem dostal všechny tři body, se mi házelo docela dobře. Zahrála i obrana za mnou. Bylo super, že na tři inkasované body hned borci odpověděli dvěma doběhy, takže jsme se dotáhli.

Zápas tedy hodnotíte kladně?

Snížení nám dalo vítr do obrany. Drželi jsme se, přerušovali Tchaj-wan na pálce, měli jsme hity a dostávali se na mety. Pak nám to jen trošku ulítlo v sedmé a osmé směně, kdy soupeř zatlačil na obranu a rozhodl. Velké týmy ke konci zápasu vytváří pálkařský tlak se spoluhráči ve skórovacích pozicích. Udělali jsme navíc několik chyb v poli.

Předvést se proti Tchaj-wanu, navíc doma v Brně, je asi velká motivace, že?

Samozřejmě máme velkou motivaci ho porazit. Můžeme si poměřit síly a zjistit, na jaké úrovni jsme. Ale jsou to přátelské zápasy, beru je jako výzvu. Osobně se však musím cítit jako v každém jiném zápase, abych házel dobře. Na každé utkání se připravuju úplně stejně.

Stejný soupeř hrál v České republice před pěti lety a výsledky byly jednoznačnější. Přiblížil se národní tým světové špičce?

Ano, je to vidět i na světovém pořadí. Byli jsme dokonce na třináctém místě ve světě (aktuálně osmnáctí pozn. red.) a třetí nejlepší v Evropě. Je to hlavně tím, že pracujeme se zámořskými trenéry delší dobu, pořád se posouváme. Mentálně se celý tým změnil, jsme hladoví po výhře. I ve středu to bylo vidět ve druhé směně, když jsme hned odpověděli na tříbodovou ztrátu. Už nemáme strach z velkých týmů, jdeme soupeře porazit a hotovo. Je jedno, jestli je dvacátý, nebo šestý na světě.

Minulý týden proti Německu jste třikrát vyhráli, ve třetím zápase jste si připsal sedm strikeoutů. Jste spokojený?

Určitě. Jsem rád hlavně za výhru. Duel se mi povedl. Házel jsem proti nim i na mistrovství Evropy v jednom z rozhodujících zápasů turnaje a prohráli jsme, tak jsem si spravil náladu. Je dobré třikrát po sobě porazit Němce, potkáváme se často. Uvidíme, jak zahrajeme na příštím šampionátu. Snad se to otočí a posuneme se konečně na medaili.

V národním týmu hraje osm hráčů Draků. Je to důležitá příprava před nadstavbou extraligy?

Je výborné, že pokračujeme. V extralize většinou hážu jednou za týden. Jsem rád, že nevypadnu z tempa. Ještě když si zahraju proti šestému týmu světa a Němcům, kteří jsou velcí rivalové. I kluci z Prahy a Arrows se slušně rozehráli.

Je těžké skloubit sportovní kariéru s prací?

Jsem gynekolog a porodník, takže pracuju osm hodin a do toho mám noční služby. Obojí mě baví, užívám si lékařské povolání i baseball, pak už je to jen o mentálním nastavení, abych byl po práci připravený na zápas. A to se vždycky dá nějak udělat. Baseball mě neomezuje. Bolí mě třeba rameno, ale že by se třepaly ruce, to ne. Na hřišti si vždycky vyčistím hlavu od práce a opačně. Obojí se krásně doplňuje.