„Naše kamarádství je snad silnější, než aby mě tu nechali. Ale když vyhrajeme v Halle, klidně pojedu taxíkem," smál se třicetiletý házenkář.

Německo jste porazili podruhé v řadě. Zlepší se tím renomé české házené?

To si nemyslím, i když z nás Němci měli velký respekt. Jsou sebestřední. Když tolik hráčů z bundesligy porazilo jejich výběr, možná z toho vyvodí kroky, jak omezit cizince v soutěži. Dokážu si představit, že něco takového přijde. Pro mě osobně jsou takové názory malé, protože naše členská základna čítá kolem osmi tisíc registrovaných házenkářů oproti milionu německých. O tom se nemusíme ani bavit.

Vedli jste o šest branek, ale v závěru se Němci přiblížili na rozdíl jediné…

Naše vedení bylo dostačující, ale branky nebyly vypracované. Moc dobře jsem věděl, že takhle hrát celou dobu nemůžeme, že přijde nějaký zlom a Němci nám hru narušili mojí osobkou. Nejjednodušší klíč, jak z toho ven, byla aktivita uprostřed, udělat někde volný hod a zkusit z něj rozehrát kombinaci, kterou máme nacvičenou. Nakonec to dobře dopadlo a dal jsem z toho pro mě sladký poslední gól.

Jak jste se sžíval s osobní obranou?

Chodil ke mně až na půlku, kdybych šel na záchod, asi by šel se mnou. (smích) Proto jsem s ním nešel do pivota, kde by byl prostor zbytečně přehuštěný. Hrát pět na pět na takové úrovni většinou znevýhodní tým, který s osobkou začne. Prostor je pak relativně velký a hráči, kteří se umí uvolnit jeden na jednoho, to pak trestají.

Co říkáte na výkon extraligového Martina Stržínka, který dal pět gólů?

Hrozně mu pomohlo, že ho neznali. Na druhou stranu jsem pyšný, že ani on ani Roman Bečvář se na hřišti nikde alibisticky neschovávali, nebáli se něco zkazit a jejich překvapivé branky nám velice pomohly. Přesně v momentech, kdy očekávám, že týmu pomůžou. Jsem ohromně pyšný na tým, který jsem vedl. Takové vítězství se neopakuje každý zápas.

Přiblížila se atmosféra v Brně bundeslize?

Určitě, byla úžasná. Diváci byli osmý člověk, který nás nesl k vítězství. Už jsem se několikrát zmínil o tom, že je krásné hrát v klubu, kde je všechno perfektně zorganizované, na nejvyšší profesionální úrovni a kolem fandí patnáct tisíc diváků. Ale ze svého vlastenectví cítím, jak tři tisíce Čechů chytne za srdce. Pro mě jsou to speciální zápasy, které můžu odehrát v takové atmosféře a ještě proti Německu. Fanouškům patří můj osobní dík.

Jaké utkání očekáváte v neděli v Německu?

Bude o dost jiné, protože Němci ví, že hrají o poslední šancí. Kdybychom je porazili i v Halle, budou v kritické situaci, což si nemůžou dovolit. Musíme se připravit na to, že dostaneme trošku přes hubu. Hodně našich hráčů nikdy nemělo zkušenost s bundesligou a ta ohromující házenkářská show může na někoho dopadnout. Nejdůležitější pro nás bude, když se opravdu zkoncentrujeme jen na utkání, na naši palubovku dvacet krát čtyřicet metrů a všechno ostatní necháme zapovězené. Ale vím, že to občas není jednoduché.

Ovšem jedete už se splněným dvoubodovým cílem z tohoto dvojutkání.

Se dvěma body jsem maximálně spokojený a to je můj klíč k postupu, hlavně si udržet domácí neporazitelnost. Teď jsme v pozici, kdy Němci musí vyhrát v Černé hoře. Jdeme podle plánu, což se musí projevit i v posledních dvou utkáních. Vyhrát doma s Černou horou, pak v Izraeli a dostat se na šampionát.