Jste před svou první účastí na vrcholné akci nervózní?

Nejsem. Mám to v tomhle směru trochu přehozené. Paradoxně bývám mnohem víc nervózní v menších závodech a při těch velkých jsem relativně v klidu. Třeba když jsem startovala v zahraničí na klubovém mistrovství Evropy, tak jsem byla v pohodě.

Dáváte si na šampionát konkrétní cíle?

Chci atakovat svůj osobní halový rekord. Na finále bude zřejmě potřeba kolem 13,85, což je můj venkovní osobák. Kdybych něco podobného skočila a postoupila do finále, tak to bude moc pěkný.

Limit 13,60 metru vám delší dobu unikal…

No, už to bylo docela napínavé. (úsměv) Ale v polské Spale jsem strávila před závodem týden na soustředění, takže jsem to tam velmi dobře znala. To mi hodně pomohlo. Seznámila jsem se s tamějším povrchem, který byl podobný, jako má být při mistrovství Evropy v Praze.

V atletických kuloárech šly zvěsti, že byste jela na šampionát i bez limitu. Lepší trojskokanku Česká republika nemá. Co o tom víte?

Něco jsem zaslechla, ale nic jistého. Závodníci bez limitu by se údajně do sestavy doplnily v případě, že limitářů by bylo málo. To se ale nestalo. Už v tuto chvíli se nominovalo kolem čtyřicítky atletů, takže bez limitu nikdo nepojede.

Jste spokojená se svým vystoupením na domácím mistrovství?

Chtěla jsem se opět přiblížit limitu a to se mi povedlo. Trochu jsme v tréninku opravovali techniku, což je vždy složité. Takže jsem ráda, že to dopadlo takhle.

Pomýšlela jste v dálce výš než na třetí místo?

Skočila jsem stejně daleko jako druhá Emily Gerulová z Vítkovic, v posledním pokusu nás pak obě o dva centimetry přeskočila Jana Korešová. Takže to je trochu škoda, ale skočila jsem si halový osobák. Poslední dva pokusy jsem už pro jistotu vynechala, tahalo mě trochu stehno.

Republikových titulů už máte spoustu, ale na velký šampionát jedete poprvé…

(smích) Vyšlo mi to až v pokročilejším atletickém věku, co nadělám. Aspoň, že to vůbec vyšlo.

Proč jste v říjnu přestoupila z brněnského Olympu do pražského USK?

Trošku mě to mrzí, protože se považuji za brněnskou patriotku. Na druhou stranu mě v Praze může klub normálně zaplatit a zajistit mi dobré podmínky pro přípravu. Chci se atletice ještě věnovat naplno a nechtěla jsem skončit na pracáku. Navíc USK nemělo žádnou trojskokanku, takže jsem se jim hodila.

Přestěhovala jste se do hlavního města?

To jsem naštěstí nemusela. Trénuju doma v Brně. Vedle kouče Sečkáře z Olympu mě nově připravuje Michal Pogány, který je také z Brna.