Na konci minulé sezony však střední Čechy opustila a zamířila do polské Vratislavi. Odtud pak v únoru přestoupila do Brna. „Nemám Nymburku co prokazovat. Znám svoji hodnotu a respektuji každé rozhodnutí trenéra. Dostala jsem nabídku za stejné peníze, ale s úctou jsem ji odmítla,“ prozrazuje Ursuová.

Hned v úvodním semifinále nejvyšší domácí soutěže se blýskla osmnácti body, čímž přispěla k výhře 74:66 a vedení 1:0 v sérii hrané na tři vítězství. „Tyto zápasy pro mě speciální nejsou, beru každé utkání velmi vážně a na soupeři nezáleží. Necítím ani žádnou zvláštní motivaci,“ tvrdí čtyřiadvacetiletá basketbalistka.

Bývalému týmu se postaví ve druhém semifinále v sobotu od tří hodin odpoledne v hale ve Vodově ulici.

Loni musela skousnout, že o bronzovou medaili přišla s Královým Polem, které se radovalo právě na úkor Nymburku. „Abych byla upřímná, ani jsem nevěděla, že hrajeme o třetí místo. Tenkrát jsem byla mentálně vyčerpaná, což však není omluva pro to, že jsme nevyhrály,“ ví rodačka z rumunské Sučavy.

Po úvodní semifinálové výhře teď má k medaili blíž. „Vůbec nepřemýšlím, zda tentokrát stojím na vítězné straně. Jdu krok po kroku, každý zápas může skončit jinak, vždy zůstávám pozitivní a snažím se udělat pro vítězství všechno,“ hlásí Ursuová, jejíž matka pochází z Rumunska a otec z Jižní Koreje.

I když za Královo Pole hraje jen něco přes měsíc, do družstva už zapadla. „Jsem spokojená. Nevěděla jsem co očekávat, ale nemám žádné výhrady a cítím se dobře. Myslím, že jsem se adaptovala rychle, spoluhráčky i lidé z klubu jsou skvělí. Líbí se mi energie a atmosféra, kterou máme v kabině,“ usmívá se.