Žádnou volejbalovou šlamastiku se závěrem podobným mizernému filmu si KP Brno celou sezonu neumělo představit. Jenže teď se parta kolem reprezentační smečařky Martiny Útlé srovnává s nepříjemnou realitou.

Celou sezonu brněnský volejbal tančil na výsluní. V rozhodujících okamžicích ovšem Brnu nejcennější medaile vyfoukla Haná. Finále českého poháru a teď i extraligy si užívá Olomouc. A pochopitelně neprůstřelný Prostějov. Olomoučanky Brnu sebraly skvěle rozehrané semifinále i klíčový pátý duel. „Soupeř se zázračně nezvedl. Série byla jen o nás, protože my jsme zahrály špatně,“ smutní pětadvacetile­tá Útlá.

Cítíte po prohrané sérii zklamání, nebo spíš naštvání?
Určitě velké zklamání. Věřila jsem do poslední chvilky v naše zlepšení a chtěla jsem si zahrát finále s Prostějovem. Všechny holky po zápase v kabině seděly a přemýšlely. Bylo docela zvláštní ticho. Každá hráčka se s prohrou prala sama v sobě.

Proč Brno ztratilo vedení 2:0 na sety?
Nevím, co se přesně stalo. Možná jsme byly uspokojené a cítily jsme, že postup už máme v pohodě v kapse. Čekala jsem až do závěrečné výměny v tie-breaku stejný obrat, jaký se nám podařil v prvním čtvrtfinále s Frýdkem – Místkem. Bohužel nepřišel. Asi nám trošku došly síly. Semifinále bylo hodně náročné.

Co se na hřišti změnilo, že Olomouc zápas obrátila?
To je spíš otázka na trenéry. Řekla bych, že nám chyběl správný hlad po vítězství. Čekaly jsme, že výhra přijde sama. Všichni nás viděli ve finále, zatímco se semifinále ještě vůbec nedohrálo. Základní část jsme zvládly v pohodě a dařilo se nám i v evropském poháru. Proto pro nás semifinále znamená výpadek.

Time outy vypadaly bouřlivě. Co vám trenér Ondřej Marek říkal?
Prvně nás chtěl uklidnit, ale když to pořád nešlo, pustil se do nás. Nemohl s tím chudák už nic moc udělat. Prohra je jenom naše chyba.

Brno má nejmladší kádr v extralize. Ovlivnily malé zkušenosti semifinále?
Ano. Nevymyslely jsme nic zázračného v zásadních momentech. Zkušenost je v takových chvílích o větším klidu v koncovce. Je to zvláštní. V evropských pohárech nás mnozí v těžkých zápasech už odepisovali, ale my jsme je v obtížných okamžicích vyhrály. Teď se to nepodařilo.

Fatálně jste chybovaly hlavně v tie-breaku pátého zápasu.
Chyby v koncovce a v setech, kdy jde o všechno, jsou nejvíc vidět. Jenže nic z toho se nemuselo stát. Kdybychom šly naplno do všech předešlých míčů, vypjaté momenty a chyby vůbec nepřišly.

Byly jste zvyklé vítězit. Nalomila vás už první prohraná víkendová odveta?
První prohra určitě ne. Klíčový okamžik přišel až po porážce ve druhém setu ve druhé odvetě v Olomouci. Soupeř srovnal na 1:1 a od té doby byl v sérii mnohem nebezpečnější. I tak žádná hráčka nebyla v šatně zaskočená nebo rozhozená. Cítily jsme, že i přes komplikace postoupíme.

Olomouc prohrávala 0:2 na zápasy a byla krok od vyřazení. Čím si vysvětlujete její znovuzrození?
Nijak zázračně se nezvedly. Série byla jen o nás, protože my jsme zahrály špatně a dovolily jsme Olomouci postoupit.

Čeká vás boj o bronz s Olympem Praha. Je výhra v sérii povinnost?
Vyhrály jsme základní část, nedostaly se do finále a teď přijít o tuhle medaili? To by byla hodně špatná tečka za sezonou. To se nesmí stát. Takhle nepřemýšlím. Bronzová placka je hezká a my ji chceme. Je to povinnost.

Jste nejzkušenější hráčka. Můžete ze své pozice tým znovu vyburcovat?
Pokusím se. Burcovat bude taky Sany (Sandra Onderková, pozn. red.) a snad se k nám holky přidají.