Šestadvacetiletý rodák ze západočeských Hořovic netajil, že poslední týdny prožil ve velkém shonu. Koukala, který předloni prodělal rakovinu varlat, na začátku července ČOV vybral za vlajkonoše, což pro účastníka her v Pekingu znamenalo mnoho mimosportovních povinností.
"Bylo to hodně hektické, moc klidu jsem neměl. Vždyť jsem se dneska balil úplně na poslední chvíli. Trochu mně to narušilo přípravu, mezi tréninky je lepší si na dvě hodiny lehnout než absolvovat focení a tři rozhovory," uvedl Koukal.


"Na druhou stranu, kdy se malému sportu jako badmintonu dostane takové pozornosti. A v neposlední řadě jsem to bral jako možnost zpropagovat onkologické problémy, které mě postihly. Lidi o svých příbězích začínají mluvit nahlas, začínají to řešit," poznamenal Koukal, jenž se na olympiádu probojoval ze 40. pozice světového žebříčku, která byla posledním kvalifikačním místem.


Za velkou poctu Koukal považuje, že může nést při zahájení českou vlajku. Zatímco na své první olympiádě před čtyřmi lety v Pekingu byl Koukal "schovaný" v davu českých olympioniků, teď je jedním z nejobletovanějších. "Olympiádu v Londýně beru jinak než tu v Pekingu. Tam jsem jel s tím, že nevím, co mě čeká. Teď už to je to jiné, strašně se těším na atmosféru olympijské vesnice. Už jen být mezi deseti tisíci sportovci je zadostiučiněním za to, co jsem sportu obětoval. A tím vlajkonošstvím je to všechno ještě umocněné. Užiju si krásné tři sportovní týdny," líčil Koukal.


Trémou před pátečním ceremoniálem prý trpět nebude. Také odmítá, že by se s vlajkou v ruce pokusil o nějakou originalitu, aby na sebe přitáhl pozornost. "Známí mi říkali, ať udělám něco speciálně pro ně. Je fakt, že kdybych zakopnul, nebo se zamotal do vlajky, asi by to na youtube oběhlo celý svět. Ale já to beru tak, že reprezentuju všechny naše sportovce na stadionu a celou republiku. Podle toho by to mělo vypadat. Ale tréma tam místo mít nemá," řekl Koukal.


Stihl ale už debatovat s dvojnásobným olympijským vítězem v kanoistice Martinem Doktorem, který vlajku třímal při zahájení her v Sydney v roce 2000. "Říkal mi, ať si z toho nedělám hlavu. V tuto chvíli stejně nemám žádné instrukce ani protokol, všechno se prý dozvím na poslední chvíli. Pak to bude strašně hrrr," popisoval Koukal, který v sobotu nebo v neděli vstoupí do své soutěže.
V Londýně by rád dosáhl lepšího výsledku než v Pekingu, kde soutěž opustil hned v prvním kole. Ve tříčlenné skupině se nyní představí s olympijským vítězem z roku 2004 Taufikem Hidajatem z Indonésie a Španělem Pablem Abianem. Dál postoupí jen vítěz skupiny.


"Z mé pozice jsem si nemohl vybírat, ale los rozhodně mohl být daleko horší, protože nenarazím na nikoho z nasazené osmičky. Taufik je legenda, ale už na tom není tak dobře jako před lety. Hrát se dá i se Španělem. Když předvedu výkony blížící se mému maximu, dají se i takoví hráči porazit," věřil Koukal.