V autobuse jsme slavily, dokud se nevybil reprák, vypráví florbalistka Novotná

Na turnaji zasáhla do čtyř utkání. Vynechala pouze duel základní skupiny s Německem, který český výběr ovládl jednoznačně 8:2. „S trenéry jsme se domluvili, že se pošetřím na důležitější zápasy. Šampionát jsem odehrála s ortézou, která mi moc pomohla, takže kotník nakonec vydržel,“ těší brněnskou obránkyni.

Po výhrách proti Norsku a Německu a porážce od pozdějších mistryň světa ze  Švédska postoupily Češky přímo do semifinále, ve kterém padly po vyrovnané partii s Finskem 1:4. „Finky jsme přehrávaly. Dobře jsme věděly, co od nich čekat. Bohužel jsme neproměnily vyložené šance, o to víc prohra mrzela. Rozhodla trestuhodně nízká produktivita,“ lituje Novotná.

Přiznává, že se tým s neúspěchem v semifinále jen těžko srovnával. „Věřily jsme si a viděly se skoro ve finále. Energie v kabině byla neskutečná. Po druhé třetině jsme sice prohrávaly 0:2, ale v šatně jsme se semkly, zpívaly a vzájemně se hecovaly. O to těžší bylo udělat za semifinále tlustou čáru a soustředit se na zápas o bronz,“ popisuje.

Juniorky psychicky zvedla až sázka s trenéry. „Před semifinále jsme se vsadili, že pokud vyhrajeme, tak skočí do jezera. Po zápase s Finkami nám řekli, že i přes prohru jsme na finále měly a jsme pro ně vítězky. Strašně nás to potěšilo. Nakonec do vody skočili a my jsme se k nim přidaly,“ přibližuje bývalá hráčka Pozořic.

Když narazíme na Švýcarky, bude hořet hala, ví před MS florbalistka Novotná

Po výhře 3:1 nad Polkami v souboji o třetí místo vybojovaly české reprezentantky na mistrovství světa po čtyřech letech znovu bronz. „Od začátku jsme věřily, že uspějeme. Nikdo si nepřipouštěl, že odjedeme bez medaile,“ povídá.

Dopředu je v posledním utkání šampionátu hnala i bouřlivá atmosféra v hale. „Fanoušci nás neskutečně podporovali. Šlo především o členy rodiny a kamarády. Soupeřky měly taky skupinu fanoušků, takže atmosféra byla skvělá,“ pochvaluje si Novotná.  

Přestože juniorky čekala po zápase desetihodinová cesta domů, oslavy si v autobuse náležitě užily. „Tancovaly jsme a zpívaly, dokud se nám nevybil reprák. S holkami jsme si i pobrečely a trenéři nám poděkovali za dva roky společné práce. Bylo to krásné,“ říká.

V následujících týdnech si od florbalu odpočine u učení. „Čeká mě maturita. Bude to větší boj než na šampionátu,“ směje se.