Jeden z nich, čtyřiatřicetiletý Tiago Monteiro, dokonce jednou vystoupal na stupeň vítězů. „Jsem velice šťastný. Získal jsem svoje první pódiové umístění,“ zářil Monteiro, který v roce 2005 před stotísícovou návštěvou při Velké ceně USA na legendárním okruhu v Indianapolis přebíral trofej na třetím místě.

17., 13., 3., 10. nebo 15. Tak dojížděl Monteiro v sezoně 2005. Z podprů­měrných výsledků vystupuje jen překvapivé třetí místo. Proč? Závodily totiž pouze čtyři monoposty…

Týmy používající pneumatiky Michelin bojkotovaly závod z obavy před bezpečností svých jezdců. „Byl to zvláštní závod, ale to nic neznamená. Na mém výsledku to nic nemění. Jsem rád, že se mi povedlo něco takového, nikdy na to nezapomenu,“ povídal.

Portugalcova kariéra v té době byla na vrcholu. „Hodlám podobný kousek co nejdříve zopakovat,“ přál si.

Ale na překvapivý výsledek způsobený malým počtem jezdců už nedokázal nikdy navázat. Druhým nejlepším zápisem bylo až osmé místo.

Po sezoně 2006 se tak s ním nejprestižnější motoristický kolotoč rozloučil a Portugalec zůstal bez práce. Za dvě sezony ve formuli 1 odjezdil sedmatřicet Velkých cen ve stájích Jordan, Midland a Spyker. Na body dosáhl pouze na okruhu v americkém Indianapolis.

S pódiovým umístěním z formule 1 si ale dlouho novou práci nehledal. V následujícím roce už brousil tratě v šampionátu cestovních vozů, kde jezdí i nyní

Po rozpačitém začátku se rok od roku zlepšuje, letos je se 103 body na pátém místě celkového pořadí. „Doufám, že v Brně doženeme Chevrolety,“ řekl jezdec španělského Seatu.