V Etiopii moc lidí neví, co squash znamená, říká brněnský squashista Mekbib

Přesněji ve skleněném kurtu v obchodním centru Zličín. „Udělám vše pro to, abych už Koukala porazil," vyhlásil Mekbib, třetí nejlepší český squashista na žebříčku, který v minulém roce skončil na domácím šampionátu také třetí.

Váš tatínek je z Etiopie, vy jste se narodil v Bruntálu. Přemýšlel jste o tom, že kdyby se povedlo získat titul, zajel byste si za odměnu do země vašeho otce?

Máme doma v plánu, že se do Etiopie stejně pojedeme v červnu tak na deset dní podívat. Ale je pravda, že kdybych tam jel s titulem, bylo by to krásnější. Byl jsem v Etiopii párkrát a bývali jsme u příbuzných v hlavním městě. To nám všem vždycky stačilo. Letos bych si rád užil tamní krásnou krajinu a památky. Etiopie je krásná země.

Z Etiopie pochází hodně maratonců. Dělal jste v mládí atletiku?

Ne, ani jsem nad tím neuvažoval. Ani na základní škole mě nevybrali do atletických tříd. Můj táta hlavně chtěl, abych hrál fotbal.

Jaké sporty jsou v Etiopii populární?

Právě fotbal. Všichni sledují Barcelonu, Chelsea, Ligu mistrů… Třeba squash v Etiopii vůbec neznají. Ptali jsme se v hlavním městě Etiopie v hotelu, jestli mají squashový kurt. Vůbec nevěděli, co to je.

Jak jste se dostal do České republiky?

Narodil jsem se v České republice, můj táta sem přišel v devatenácti letech.

Nyní žijete v Brně, jaká je tu úroveň squashe?

Máme zde dobré zázemí, je zde čtyři pět kluků, kteří mezi sebou hrají a trénují. Jsou zde na výborném levelu. Společně se posouváme. Třeba to bude vidět teď na mistrovství České republiky.

Jaké tam máte plány?

Být co nejvýš, vybojovat titul.

Podobně odvážné vyhlášení padlo i před rokem a na šampionátu opět triumfoval Jan Koukal. V čem je situace jiná?

Uplynul rok a hodně věcí se změnilo. Určitě mám víc natrénováno, přerušil jsem studium na Masarykově univerzitě, squash je u mě teď jasné číslo jedna. Rozhodl jsem se to zkusit, dát tomu maximum a uvidíme, jak to dopadne. Určitě mám taky víc zkušeností. Od října do prosince jsem hrál zahraniční turnaje PSA, poznal profesionální svět squashe, tak věřím, že by se to mohlo zúročit a konečně by to mohlo vyjít.

Takže je z vás profesionál?

Squashová asociace nám hodně pomohla, že na tyhle turnaje můžeme jezdit a sbírat zkušenosti. Nejlepších šest hráčů dostává určité dotace. Pak záleží na nás, zda si tam něco vyděláme, samozřejmě máme něco i za start v zahraničních ligách.

Říkáte, že je to pro vás ohromné plus. Ale Jan Koukal je na těchto turnajích jako doma. Už jste se na turnaji PSA potkali?

Zahráli jsme si spolu dvakrát hned v první kole. Oba zápasy jsem prohrál 2:3. Bylo to něco úplně jiného, než když spolu hrajeme třeba v české lize nebo nějakém áčkovém turnaji. Bavili jsme se pak o tom na hotelu, hráli jsme oba na maximum, sám Honza říkal, že to byla dobrá utkání. Ale oba zápasy jsem bohužel v pěti setech prohrál. Beru to jako docela dobrý signál, že by to mohlo konečně dopadnout.

V české lize jste už na Koukala porazil. V čem je rozdíl?

Právě. Když jsem vyhrál, bylo to právě doma. Nechci říct, že se může stát, že Honza není stoprocentně připravený, ale na turnajích PSA jsem viděl jeho maximální přístup. Je vidět, jak moc je to pro něj důležité. Čekám, že mistrovství republiky pojede taky na maximum.

Dá se říct, že znáte recept, jak se dá Koukal, šestnáctinásobný domácí mistr, porazit?

Hodně důležité je nechybovat. Máte jistotu, že on vám nic podobného nenabídne. Když dostane šanci, umí zakončit. A vyhrává. V zápasech s Honzou se musíte snažit být co nejvíc na téčku (střed kurtu – pozn. red.), jakmile se tam on dostane a rozhazuje vám to po kurtu, je zle. Je to pro něj komfortní situace a dokáže ji využít.

Co dalšího na českou jedničku platí?

Když mám mluvit za sebe, tak se snažím tlačit, hrát hodně útočně. Myslím, že když se někdo snaží zpomalovat hru, tak to na něj neplatí.

Před rokem se Koukalovi podařilo maskovat před konkurencí zranění, když odehrál šampionát s pochroumaným kotníkem. Budete teď soupeře víc sledovat, zda ho něco netrápí?

O jeho problémech jsem loni neměl tušení, na kurtu to na něm nebylo znát. Vím toho o něm hodně. Vím, jak trénuje, že byl na soustředění, stejně jako já. Z mého pohledu bude důležité, jak budu hrát já. Věřím, že natrénováno mám, jsem o rok zkušenější, možná ani nebudu pod takovým tlakem, jako před rokem.

JIŘÍ UHLÍŘ