Kliknutím zvětšíteCo následovalo po diskvalifikaci?
Dostal jsem slušný trest o od té doby jsem zase jezdil s gaidžinskou taktikou: když šel někdo přese mě, neblokoval jsem, když jsem šel dopředu já, počítal jsem s největším blokem. Tohle musí člověk v Japonsku přijmout.
Zvykl jste si tam?
Nebyl jsem z toho tak vyplašený jako loni, ale na předzávodní stres se jen tak zvyknout nedá. Je padesát na padesát, že závod vyjde, nebo se můžu docela slušně rozsekat, což by se mi nehodilo před začátkem olympijské kvalifikace. Letos se mi pády naštěstí vyhnuly, měl jsem ale dvakrát namále, když jsem dostal velice slušný blok.
Dařilo se vám při závodech?
Letos to možná bylo těžší než minulý rok, Japonci se na mě připravili, znali mou taktiku a musel jsem ji pozměnit. Výsledky jsem měl hodně nahoru dolů, někdy jsem vyhrál. Hlavně jsem si užil poslední závod, kdy jsem neočekával nic extra, navíc na mě nasadili těžké závodníky, ale zadařilo se a zvítězil jsem. Pro mě šlo o obrovskou poctu a nejcennější vítězství v mé japonské keirinové kariéře.
Takže jste v dobré formě před mistrovstvím Evropy?
Bral jsem Japonsko i jako přípravu, mám za sebou pětatřicet závodních dní. Dám do toho všechno jako vždycky a snad se podaří počtvrté za sebou postoupit do finále keirinu. Motivaci mám velkou a v sobě opět bojovníka, ale nedá se probudit pokaždé a na přání.
Cítíte, že vás závody v Japonsku dobře připravily?
Podle ukazatelů, které se dají sledovat v tréninku, to vypadá dobře, mám větší sílu a nástup než minulý rok. V Japonsku nejsou podmínky na trénink ideální, záleží však na každém závodníkovi, jak k tomu přistoupí. Mohl jsem jezdit v závodech na kratší finiše, ale ze třiasedmdesáti procent procent jsem jezdil dlouhé sprinty, takže jsem trénink využil naplno.
V čem spočívá náročnost dlouhých spurtů?
Na železném kole je obtížné zrychlit a navíc se z poslední deváté pozice dostat dopředu, abych se vyhnul blokům, ještě pak udržet rychlost do cíle. Ze začátku se mi nedařilo, pak se to zlepšovalo a myslím, že mi to v přípravě pomohlo a mám velmi dobrou formu. Dívám se však dlouhodobý cíl.
Máte na mysli olympijské hry v Tokiu 2020?
To je největší vrchol. Všechny závody představují jen kvalifikaci a cestu na olympiádu. I kdybychom vyladili formu na absolutní top pro mistrovství Evropy, nevyladíme ji na kvalifikaci. Na mistrovství světa se udělují mnohem větší body, takže potřebujeme stabilní výkonnost na dva roky a zvednout ji před olympiádou.
Pomůže vám před olympiádou v Tokiu, že jste už poznal japonský způsob života?
Japonská smlouvy mi poskytuje výhodu, že bydlím asi sto třicet kilometrů od Tokia a kousek od dráhy, kde se pojede. Japonsko už beru jako můj druhý domov, mám tam auto, znám okolí, cesty. Vím, kam vyrazit na jídlo, silniční tréninky. Pokud všechno klapne a pojedeme na olympiádu, můžu našemu týmu dělat průvodce, i kdybych tam nezávodil. Ale doufám, že budu a průvodce můžu dělat taky. (úsměv)
Poznal jste olympijský velodrom v Izu, kde se uskuteční dráhové závody v Tokiu. Vyhovuje vám?
Mohl jsem tam trénovat zdarma kterýkoli den jsem potřeboval. Mám ji docela načtenou, byť zázemí jsem neměl tak dobré jako na Dukle. Dráha není ideální, trochu klouže, jsou tam dlouhé rovinky a krátké zatáčky, v nich velké přetížení. Myslím, že ani Japonci ji nemají moc rádi, není ideální, ale dá se na ni zvyknout. Je rychlá pro kvalifikaci sprintu, technicky náročnější. Kousek od ní postaví ještě jeden velodrom, čehož se ujme český stavitel Petr Junek, asi aby Japonci měli výhodu pro tréninky. Jen možná bude problém s kapacitou, vejde se tam pouze patnáct set lidí, přitom potřebují tři tisíce. Nevím, jak to vyřeší.
V Japonsku jste závodil například s olympijským medailistou z keirinu Matthijsem Büchlim, trojnásobným mistrem světa z Nového Zélandu Samem Websterem nebo pětinásobným světovým šampionem Theo Bosem. Co vám to dalo?
Nejbližší mi byl Theo Bos, který mi tam v těžších chvílích pomohl. Bavili jsme se nejen o tréninkových plánech, hlavně jsem viděl, jak k cyklistice přistupují. Rozhoduje přístup, jak s tím člověk nakládá, jak do tréninku jde, ne co je napsané na papíře. Získal jsem obrovskou zkušenost nejen do závodu, ale i do života. Viděl jsem, jak trénují ti nejlepšími a poznal, že jsou to normální lidi, kteří řeší problémy jako my ostatní.
Vrátíte se příští rok do Japonska na keirinové turné?
Krátkodobě ještě musím, příští rok nechám otevřený. Nevím, zda dostanu smlouvu v Japonsku a zda ji potvrdím, nedá se dopředu říct. Pro mě je důležitější olympijská kvalifikace než závody v keirinu.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
