V popředí produktivity české nejvyšší soutěže není zdaleka osamoceným třicátníkem. Naopak. Tři nejpilněji bodující volejbalisté jsou ještě starší než on. „O něčem to vypovídá. Měli by tam být mladí, ale chybí mi u nich dravost a touha být lídr. Nerad zobecňuji, protože jsem to slýchal taky, když mi bylo kolem dvacítky. Ale mají třeba i víc útočit. Přijde mi, že postrádají odvahu něco říct v kabině, jsou tišší,“ podotýká Hrazdira.

V Brně přitom jinak sází především na mladé. Zkušenosti dodává Hrazdira společně s Ondřejem Boulou, zbytek týmu tvoří vesměs hráči do pětadvaceti let. „Líbí se mi Stefan Okosanovič (24letý nejproduktivnější hráč Volejbalu s 284 body – pozn.red), který má našlápnuto k dobré kariéře. Je otázka, jestli se nám podaří ho udržet,“ zmiňuje Hrazdira.

Ve svých letech už pozoruje jistý odstup od mladých spoluhráčů. „Je to tak běžné. Ne vždy spolu najdeme společné téma. Přece jen kluci ve dvaceti řeší školu nebo hry. Život je tolik nestresuje, nemají rodinu jako my starší,“ prohlašuje Hrazdira a dodává: „Jsme ale  profesionálové a musíme si rozumět hlavně na hřišti.“

V aktuálním ročníku je Volejbal šest kol před koncem základní části na sedmé pozici o bod za tandemem Příbram a Ostrava. „Vzhledem k tomu, co jsme zažili, můžeme být relativně spokojení. Řešili jsme nahrávačský tandem, než se vrátil Ondra Boula. Potom nám chyběl Honza Pražák. Teď je třeba si vybojovat co nejlepší pozici pro play-off,“ burcuje kapitán.

Body volejbalisté Brna sbírají především v domácích zápasech, pět ze sedmi vyhráli. „Může za to mimo jiné zvláštnost Kounicovy haly. Soupeřům se tam hraje hůř. Má specifická světla, což dělá hodně při servisu. Hráčům, co nejsou zvyklí, se potom hůř orientuje. Hala je celkově netradiční, hodně vysoká, ale ne až tak široká,“ tvrdí smečař.

V Brně kroutí od svého návratu v roce 2015 už čtvrtou sezonu, postupně se stal tváří klubu. „Pořád platí, že považuji Volejbal za svou poslední destinaci v kariéře. Už mě nebavilo vždy si sbalit život do pár tašek a pak rok co rok hrát jinde. Snažím se teď těžit z toho, co jsem se v zahraničí naučil. Ať už jde o taktiku, techniku hry a věci okolo,“ popisuje Hrazdira.

Tři roky starou senzační jízdu až do finále asi v tomto ročníku brněnský celek zopakuje stěží, motivace ovšem kapitánovi celku nechybí. „Nebudu říkat, že chci ligu vyhrát, když objektivně vím, že na to nemáme tým. Ale můj hlavní cíl je vyhrávat. Porážky mi totiž strašně vadí. Když budeme vyhrávat, budu spokojený,“ uzavírá.