Jedná se o největší ocenění mimo kuželkářský výkon, co jste dostala?
Je pro mě velmi významné. Jsem z Valašského Meziříčí, ale hraji za Rosice a spadám pod okres Brno-venkov. Rosice mi přirostly k srdci. Jsem ráda, že v tomto okrese vyhrála. Zatím jsem dostala jen pár cen ve Vsetíně, ale nebyly takto vysoko.

K ceně vám pomohl triumf na Světovém poháru juniorů v německém Straubingu. Měla jste i zdravotní problémy, takže šlo o vydřené vítězství?
Určitě jsem ve vítězství nedoufala. Zrovna velkou formu jsem neměla, ale jsem moc ráda, že to vyšlo. Čtyři starty byly náročné a zdravotně jsem na tom nebyla dobře. Ale fyzioterapeutka mi hodně pomohla.

S čím jste měla potíže?
Mám hodně problémy se zády, bolest mi vystřeluje až do nohy. Nakonec jsem turnaj odehrála v pohodě. Ale kuželky jsou jednostranný sport. Kolena a záda hodně trpí.

Ve Straubingu jste měla těžké souboje s Chorvatkami. V jakých zemích je největší konkurence pro české týmy?
Například Němci, Chorvati jsou na tom lépe, co se týče peněz, mají lepší zázemí. I Češi patří mezi nejlepší. V Rosicích hraje mistryně světa Naďa Dobešová, nebo Nikča Tatoušková. Máme hodně dobré družstvo. Chceme obhájit titul v první lize. Snad nám to vyjde, máme dobře našlápnuto. (úsměv) Na začátku dubna soutěž vrcholí, tak uvidíme.

Rozhovor na konci týdne s Josefem Černým.
V sedm ráno jsme slyšeli píšťalku. Rusáci už běhali, provokovali, vzpomíná Černý

Dá se kuželkami trochu přivydělat?
Možná jen dva tři hráči se kuželkami živí. Ale Česká kuželkářská asociace nám dává odměny třeba za mistrovství světa. Záleží i na sponzorech. Třeba v Rosicích nám pomáhá rakouský sponzor, který se snaží, abychom jezdily na prestižní podniky, třeba Ligu mistrů nebo se zúčastnily Světového poháru družstev jako loni v říjnu v Blansku. Obsadily jsme tam druhé místo, což byl vynikající výkon.

Jaký máte letos cíl v kuželkách?
Chci se hlavně dostat v květnu na mistrovství světa juniorů v rumunské Kluži, kde startují družstva a třeba získat i nějakou medaili. Uvidíme, jak to dopadne.

Ptají se zvědavě kamarádi, že hrajete profesionálně kuželky?
Každý si je spojuje s o hodně lehčím bowlingem. V kuželkách je těžší se strefit. Jsem strašně ráda, že hraji kuželky, jsou pro mě srdeční záležitost. Kdo si je nezkusí, nepochopí. Jde o úplně jiný pohyb, zatěžuje jiné svaly. Hodně lidí si myslí, že jsou lehké a pak si po pár hodech nemohou druhý den ani sednout. (úsměv)

Na sto dvacet
Nejčastější kuželkářská disciplína je duel na 120 hodů. „Hraje se i sto hodů, ale spíš jen nižší soutěže. Na větších akcích je sto dvacet hodů,“ říká Topičová. Dobrý výkon bývá přes 600 naházených bodů.