Soupeři v kleci nesmějí pouze vypichovat oči, kousat a mířit údery do rozkroku. „Vždycky jsem chtěl dělat nějaký bojový sport. Začal jsem řecko-římským zápasem a skončil u MMA. Jde sice o tvrdý, ovšem nejkomplexnější bojový sport. Zápasí v něm praví bojovníci, kteří umějí od všeho něco," vysvětluje svůj vztah ke stále populárnějšímu odvětví dvaadvacetiletý Beránek.

V pátek se jako jediný domácí borec představil v brněnském Semilassu na galavečeru MMA Cage Fight a 3:0 na body zdolal olomouckého Pavla Klimeše. „Atmosféra byla úplně super, jen se v sále hůř dýchalo. Nevěděl jsem, že mi bude tolik lidí fandit," pochvaluje si šest stovek diváků.

Zápasy MMA získávají svou popularitu také proto, že pokračují na zemi za pomoci škrcení a páčení. „Každý musí umět něco v postoji i na zemi, ke které mám blíž. Nejsem na zemi neporazitelný, ale měl bych tam být dobrý," povídá Beránek.

Ubránit se některým technikám na zemi vyžaduje trénink a také rozvahu. „Na zemi je nejdůležitější si udržet stálou pozici, třeba si nohama zamknout jednu nohu soupeře či celé tělo. Z té pozice pak zápasník vychází. Ten, kdo je na zemi na zádech, má mnohem větší prostor k páčení, ovšem zase nemůže dávat tolik úderů jako borec nahoře," říká.

V MMA začal před dvěma lety a do klece suplující ring si poprvé stoupl před rokem. Zatím si připsal dvě výhry a dvě porážky. „Dělám amatérské zápasy, kde nejsou na zemi povolené údery lokty a koleny. Chci se jednou posunout dál mezi profíky, kteří zápasí na pětiminutová kola. I naše tři minuty jsou dlouhé, potřebujete fyzičku i odolnou psychiku," popisuje.

Bitvy MMA připomínají bitvy bez pravidel, ale vše dovolené není. „Pořád tam je rozhodčí, který může souboj kdykoliv zastavit, nebo se zápasník může vzdát. Je to sport, rivalita panuje jenom v zápase. V Brně za mnou poražený borec přišel do šatny a gratuloval mi," objasňuje.

Nenávist mezi soupeři rezolutně odmítá. „Já ani nejsem výbušná povaha, spíš kliďas. Možná si někdo myslí, že jde o boj vymlácených hlav, ale není to tak. Sám jsem chodil na vysokou školu," připomíná studium na Vysokém učením technickém v Brně.

Obavu před vstupem do klece necítí. „Strach nemám, ale nervózní bývám, hlavně před vlastním publikem," říká.

„MMA mě baví, ovšem nedostávám za zápasy tolik peněz, abych o tom mluvil jako o práci," směje se.

A co pro něj znamenají jeho tetování? „Spousta kluků žádné nemá, mně se líbí, proto jich mám dost. Nechal jsem si vytetovat zápasníky a to, co pro mě znamená něco osobního," doplňuje Beránek.