„Řadím to na stejnou úroveň jako loňské stříbro z šampionátu do devatenácti let. Tam je přece jen vyšší věková kategorie a větší konkurence," podotýká sedmnáctiletá atletka.

Tentokrát jste předčila úplně všechny. Jaké emoce cítí mistryně světa?

Je to neskutečné. Strašně jsem si to užívala. Při medailovém ceremoniálu nehrála hymna. Bronzová skončila další Češka Lada Pejchalová a při oslavném kolečku nám tým spontánně hymnu zazpíval.

Jaké je, když v jednom závodě berou medaili dvě Češky?

Skvělé. S Ladou jsme se povzbuzovaly. Když skákala, roztleskávala jsem jí stadion. Povídaly jsme si a radily. Nejsme úplně nejlepší kamarádky, ale normálně se spolu bavíme. Jsme soupeřky i kamarádky v jednom.

Při oslavách se spíš smějete, nebo jste plačtivý typ?

Spíš jsem se smála. Když jsem slyšela tu hymnu, byla trochu falešná. (úsměv) Slzy štěstí netekly.

V Cali jste zkoušela zdolat i 194 centimetrů, což je limit na mistrovství světa dospělých. Mrzely hodně neúspěšné pokusy?

I kdybych se teď do Pekingu dostala, stejně nepojedu. Soustředím se na mistrovství světa do devatenácti let příští rok. A když vyjde nominace na olympiádu, je to další cíl.

Jak velkou motivaci pro vás představuje účast na olympiádě v Rio de Janeiru?

Ještě jsem mladá. Doufám, že budu mít možnost se dostat na hry v Tokiu v roce 2020. To by byl vrchol. Pokud se podívám i do Ria, nasbírám tam hlavně zkušenosti.

Olympiáda je v Jižní Americe, ze stejného kontinentu si nyní vezete zlato. Přiletěla jste z daleka i s nějakým suvenýrem?

Přivezla jsem si magnetky, ty vozím odevšad. Jinak jsme se nikam moc nedostali. Šancí k nakupování mnoho nebylo.

Trenér Ctibor Nezdařil plánuje do vašeho tréninku zařadit víc gymnastiky. Může to být cesta k přidání dalších několika centimetrů?

Určitě. Je potřeba pořádně protahovat kloubní aparát, k čemuž gymnastika pomáhá.

Osobní rekord máte 191 centimetrů. Jediná Češka, která kdy skočila přes dva metry, je Zuzana Hlavoňová. Znamená pro vás tato meta cíl?

Někdy snad ano. Letos to ještě nevidím, pořád je mi sedmnáct. Ale třeba za dva tři roky může přijít největší forma a na český rekord zaútočím.

Jaký program vás čeká ve zbytku sezony?

V půlce srpna jedu na soustředění do Maďarska. Pak mě čekají nějaké závody za školu. Po nich už začne příprava na zmíněné mistrovství světa do devatenácti let. Prvně pojedu na soustředění do Tater, potom do Afriky.

Jak takový program skloubíte se studijními povinnostmi?

Měla jsem na výběr mezi dálkovým studiem a klasickým chozením do školy. Nakonec jsem se rozhodla pro druhou variantu. Nechci to přivolávat, ale kdybych nemohla pokračovat v atletice, vědomosti ze školy mi pomůžou.