Jako člen áčka Zbrojovky už se potkáváte s ligovými soupeři. Přišel vám pondělní zápas za juniorku přece jen snadnější?

Rozdíl už tam vidím, protože hrají zase mladší kluci. Nám se začalo v zápase hodně dařit po vyloučení, vycházela nám kombinace a dávali jsme góly do prázdné branky.

Výsledek vypadá jasně. Lze z něj soudit sílu brněnského týmu?

Kádr je takový, aby Zbrojovka zase hrála nahoře. Když kluci budou makat a my jim budeme chodit vypomáhat, bude to dobré.

Proti Znojmu nastoupili i Donneil Moukanza a Ibrahim Doumbia, které Zbrojovka testuje. Jaká s nimi byla spolupráce z pohledu spoluhráče?

Trenér jim dával instrukce už před zápasem. Na hřišti už jsme se anglicky domluvili. Myslím, že jsme ukázali některé dobré akce, kdy jsme si míč dávali z jedné.

V čem spočívají jejich přednosti?

Donneil je silný na míči, technicky dobře vybavený hráč do kombinace. Určitě je dobrý. Ibrahimovi zápas asi úplně nevyšel, ale u něj je to zřejmě pořád důsledek toho, že nemá tak natrénováno.

Vnímal jste je jako konkurenty v boji o místo v áčku Zbrojovky?

To vůbec ne, jsem šťastný, že mě trenér do áčka bere a můžu občas naskočit, ať už v útoku nebo záloze.

Jak se cítíte v systému trenéra Václava Kotala, který je jiný než u juniorky?

Nemám s tím žádný problém a líbí se mi. Pokud všechno vychází, jak má, přináší ovoce.

Odehrál jste závěr sobotního zápasu v Jablonci, v pondělí jste nastoupil znova. Jak zvládáte takový režim?

Trenér chce, abych měl herní vytížení. Nemám s tím problém, jsem zvyklý.

Stanovil jste si nějaký cíl pro novou sezonu?

Budu spokojený, když se mi podaří v áčku naskočit do deseti až patnácti zápasů. A aspoň párkrát i od začátku.

Hrát můžete i za třetiligovou Líšeň. Máte už z množství spoluhráčů zmatek?

Je pravda, že některé nové kluky v juniorce jsem teď neznal a ptal jsem se Ládi Hanuše na jména. (úsměv)