Parádní představení předvedl i v Rakousku, kde šesti góly přispěl ke čtvrtému triumfu národního týmu v řadě. „Reprezentovat Českou republiku v čemkoli je úspěch,“ říká skromně fotbalista třetiligové Líšně, který pochází z Drnovic u Lysic.

Jak jste si užil debut?
Výborně, byl zážitek zahrát si za reprezentaci. Většinu kluků znám z různých turnajů, kam jezdíme spolu, Brňáci mě na ně berou, takže nemáme problém ani v komunikaci.

Dal jste šest branek a na několik přihrál. Chtěli po vás trenéři tvoření hry jako v Blanensku?
Měl jsem hlavně nahrávat, ale úkoly se ani nezaobírám, prostě tvořím. Jen to bylo těžké s halovým balonem, který si dělal, co chtěl.

Trenéři vás chválili, počítáte s další reprezentační pozvánkou?
Když ještě pozvánku dostanu, budu rád, když ne, nedá se nic dělat.

Na podzim obhajuje národní tým zlato na mistrovství světa v australském Perthu. Myslíte na účast?
To je největší motivace podívat se víceméně přes půlku světa někam, kam se člověk z normální třídy nemůže dostat. Jde o velké lákadlo.

Určitě vám pomohly výkony v Superlize malého fotbalu, v níž Blanensko drží druhou příčku jen bod za Brnem. S patnácti asistencemi vládnete nahrávačům, k tomu jste přidal šest branek.
Strašně dlouho jsem už hrál okresní soutěž Blanenska, kde jsem se potkával s nejlepšími hráči soutěže. Do výběru jsem se dostal v minulé sezoně a máme výborný tým. Když se sejde parta s Koudym, Paděcem, to jsou fotbalisté, se kterými si míč dáme, dobře se známe už dlouho. Blanensko není tak velké jako třeba Brno, takže při jakémkoli turnaji se potkáme.

Na podzim jste předváděl slušné výkony také v dresu Líšně, která kraluje Moravskoslezské fotbalové lize. Co stojí za úspěšnou půlkou sezony?
Sedli jsme dobře v kabině. Přišel Kuba Přichystal a s takovým klukem je radost hrát v ofenzivě, dal třináct branek, na osm nahrál, bude se těžko nahrazovat. S většinou kluků jsme druhou sezonu spolu, což je strašně vidět. Neděláme chyby dozadu, málo branek dostáváme. Hraje se líp, když víte, že neobdržíte branku.

Jak velký podíl má na úspěšném líšeňském podzimu kouč Miloslav Machálek?
Velkou. Vnesl do mančaftu takovou poctivost, vždycky má co říct, i když se daří, udržuje nás v koncentraci, tým musí šlapat neustále. Pořád jsme nachystaní v hlavách a myslím, že nás dokáže udržet.

Věříte, že se Líšeň na jaře dočká postupu do druhé ligy?
Nevím, jak se k tomu postaví vedení, všechno záleží na penězích. V kabině jsme rozhodnutí, že uděláme všechno pro to, abychom se tam dostali. Uvidíme, zda to vyjde, či ne. Může se dvakrát prohrát a všechno bude jinak.

Mluvilo se o tom, že si vás brněnská Zbrojovka, které stále patříte, stáhne do zimní přípravy. Počítal jste s tím?
Zamrzelo mě, že jsem potkal snad deset známých lidí, kteří mi vykládali, že půjdu na přípravu, a nakonec nic. Kdyby mi to nikdo neříkal, nevěšel bulíky na nos, vůbec mi to nevadí, jenže takhle… Buď zájem je, nebo není, snažím se odvádět to nejlepší, co jde.

Měl jste nabídky z vyšší soutěže?
Neměl, ale kdyby přišla nabídka z druhé ligy, uvažuji nad ní.

Vedle fotbalu pracujete v rodinné firmě na výrobu dýmek. Co obnáší vaše činnost?
Vrtám, natírám, šmirgluji, vyhlazuji, tvar fajek dělá otec. Když jsem ji dělal první dva roky, ještě jsem se ztrácel, zapomínal jsem na některé věci. Teď ve firmě pracuji pátý rok a trochu už vím, co potřebuji udělat, nemám s tím problém.