Je to paradox, protože třiadvacetiletého borce od září do března nepustila do treter poraněná achilovka. „Chodil jsem do posilovny a jezdil na rotopedu. Zesílil jsem a mám chuť něco dokázat,“ povídá brněnský atlet, který hájí barvy pražského Olympu. Nedávné zlepšení osobního rekordu na nejkratším sprintu na 10,33 sekundy ale zaskočilo i svěřence Jiřího Sequenta. „Mám rozpačité pocity. Zranění mě mírně trápí, ale i tak se mi daří,“ potvrzuje.

Nové maximum Velebu katapultovalo na letní mistrovství Evropy do Barcelony. „Chci běžet na hranici osobáku a dostat se z rozběhů. Finále? To je přehnaná ambice,“ přemýšlí. Pro Velebu bude kontinentální šampionát první velkou individuální akcí v kariéře. Nadějný atlet tak pečlivě piluje formu na soustředění v Nymburku, odkud si odskočí jen na víkendovou extraligu družstev do Pardubic.

Ještě před rekordním závodem na Odložilově memoriálu se po roce Veleba vrátil na Zlatou tretru, kde se opět potkal s fenoménem Usainem Boltem. Rychlost měřil i s dalším jamajským bleskem Asafou Powellem. „Powell byl soustředěný na sebe, ale sem tam utrousil nějaký vtípek. Podobný je i Bolt, ale k němu nás ochranka moc nepouštěla,“ vzpomíná na oblíbený závod.

V Ostravě se čeští sprinteři můžou se světovou špičkou vytáhnout k zajímavým časům. „To je pravda, ale já jsem zaspal na startu a doháněl manko až do cíle,“ usmívá se.

Z deštivého ostravského mítinku si brněnský rychlík přece jenom odnesl jeden triumf. Časem 9,69 sekundy teď vévodí českým tabulkám v běhu na sto yardů. „Neberu rekord moc vážně. Po doběhu jsem o tom ani nevěděl. Čas jsem zjistil až po závodě z tabulek,“ dodává Jan Veleba sympaticky.