Proto se upíná k projektu nového brněnského velodromu, který má stát v Komárově. „Je to otázka bytí a nebytí cyklistiky nejen v Brně. Pokud chceme, aby dráhová cyklistika nadále žila, nový velodrom je bezpodmínečně nutný, bez kryté dráhy se neobejdeme,“ prohlašuje Buchta, který v roce 1986 získal světové zlato ve stíhacím závodě družstev.

O velodromu v Komárově uvažovalo město už před deseti lety, před pěti lety zase plánovalo, že se cyklisté spolu s atlety nastěhují do haly v bohunickém kampusu. Nový projekt v Komárově představili radní v září 2018.

Koncem minulého roku už se mělo začít stavět, jenže stále se nic neděje. „Tento rok máme šanci získat územní rozhodnutí, pak už by velodromu nemělo nic bránit kromě vyřešení finančního krytí,“ sděluje Deníku Rovnost brněnský radní pro sport Jaroslav Suchý.

Město počítá, že se na stavbě za 890 milionů korun bude podílet také stát v zastoupení Národní sportovní agentury. „Pokud dosáhneme na stavební povolení, požádáme o dotaci,“ vysvětluje Suchý.

Národní sportovní agentura řeší s Brnem multifunkční halu, plavecký bazén a atletickou halu. Velodrom zatím na stůl nedostala. „O projektu víme, ale bohužel se k tomu z naší strany nelze nijak vyjádřit. Těžko můžeme říci, jestli něco podporujeme, nebo ne, když ani nevíme, jak projekt ve finále bude vypadat,“ reaguje mluvčí Národní sportovní agentury Jakub Večerka.

Radní ovšem počítá, že nový velodrom vznikne. „Pevně věřím, že v horizontu několika let to může dobře dopadnout. Žádná ze staveb podobného typu v republice není v takovém stadiu rozpracovanosti jako náš velodrom, jinde nejsou ani v základech,“ podotýká radní Suchý.

SKLUZ KVŮLI OPATŘENÍM

Ke skluzu oproti původnímu harmonogramu došlo například kvůli zpřísnění protipovodňové politiky státu. „Také se potřebujeme dohodnout s Ředitelstvím silnic a dálnic na vzájemně přijatelném řešení v místě, kde se potkáváme,“ zmiňuje Suchý jednání o dopravě v blízkosti velodromu.

Město ještě vyhodnocuje plánovaný rozpočet 890 milionů korun. „Už je včetně DPH, ale přepočítáváme, jak můžeme zlevnit. Velkou část, asi osmdesát milionů, tvoří protipovodňová opatření,“ objasňuje Suchý.

Za brněnským projektem stojí také Český svaz cyklistiky, který vnímá zoufalou situaci s chybějící halou. V zemi není jediná 250 metrů dlouhá krytá dřevěná dráha, na které se jezdí mezinárodní podniky. „Bez toho se nehneme. Naše dráhová cyklistika je za popelku. Je to jako kdyby hokejisté čekali, až jim zamrzne rybník,“ srovnává prezident svazu Petr Marek.

Český svaz cyklistiky podporuje velodrom v Brně a chce také nový v Praze. „Dráhová cyklistika může pro Českou republiku získat až dvanáct olympijských medailí, což je výrazné číslo v porovnání s ostatními sporty, jenže nemáme kde trénovat,“ upozorňuje Marek.

Zastánci velodromu ovšem potřebují nejen podporu politiků, ale také veřejnosti. Hlasy lidí se pokouší získat Dukla Brno mimo jiné i prostřednictvím sociálních sítí. „Snažíme se zmobilizovat síly a zvednout cyklistický národ, aby se k velodromu přihlásil. Spojujeme lidi, abychom měli podporu i z vyšších míst, a to je jen začátek,“ líčí Buchta.

Zájem je vyšší, než dráhaři čekali. „Jsem překvapený, kolik lidí velodrom podporuje. Chceme ho nejen my, profesionální cyklisté, ale také veřejnost, která se tam třeba v zimě může svézt jako při veřejném bruslení. Nejsme v tom sami,“ těší vedoucího kouče Dukly.