Brno/ Když na podzim roku 1999 přicházela do Brna, věděla, že jde do vítězného týmu, který měl v té době na kontě čtyři domácí tituly v řadě. K dalším devíti Eva Vítečková brněnskému Gambrinusu pomohla. Letos se však poprvé ve své kariéře musí smířit ze stříbrnou medailí. „Byly jsme zvyklé, že na konci sezony budeme slavit vítězství,“ povzdechla si sedmadvacetiletá basketbalistka.

V 28. minutě rozhodujícího zápasu váš tým ještě vedl o deset bodů. Co se pak stalo?

Myslím, že když začaly náš náskok stahovat, přestaly jsme hrát kolektivně. Hráčky to chtěly vzít samy na sebe. Bohužel se to nepovedlo, a tím se rozdíl vyrovnal. Potom už byly na koni ony.

Série se však nerozhodla v deseti minutách posledního duelu. Nemyslíte, že byla chyba pouštět ji vůbec do pátého zápasu?

Už ve třetím utkání všichni čekali, že zvítězíme, bohužel se na nás USK dobře připravilo. Porážka doma pro nás nebyla dobrá ani z psychického hlediska. Ve čtvrtém utkání mělo USK zase strašně moc štěstí. Ony se na nás fakt připravily dobře a ukázaly, proč jsou pro letošní rok šampionkami.

Je to velké zklamání přijít po tolika letech o dominanci?

Určitě velké. Byly jsme zvyklé, že na konci sezony budeme slavit vítězství. Ale na druhou stranu finálová série byla hrozně záživná pro fanoušky. Takový basketbal se musel líbit a je vidět, že aspoň první dva celky mají v české lize úroveň.

Dá se třeba říct, že stříbro po takovém boji má vyšší hodnotu než některá zlata třeba proti Přerovu či Kralupům?

To se nedá srovnávat, prostě stříbro je stříbro a zlato je zlato.

Napadlo vás před sérii, že by to takhle mohlo dopadnout?

Věděla jsem, že to nebude lehké a že je možné, abychom nějaký zápas prohrály. Ale nenapadlo mě, že bychom ztratily prvenství.

Když USK vyhrálo třetí zápas v Brně, dopadlo na vás psychicky, že jste sérii nedotáhly ke konci?

Každého to trochu, nechci říct přímo položí, ale jde do dalšího zápasu jinak, než kdyby tam šel s výhrou.

Budete mít nějakou rozlučku se sezonou?

Určitě si půjdeme někam sednout.

Může to být pro vás větší motivace do další sezony?

Uvidíme, jak náš tým bude vypadat v příštím roce, protože pár hráček od nás odchází. Motivace ale bude určitě větší.

Vy zůstáváte v Brně?

Já ještě jo.

Zeptám se na reprezentaci. Budete na mistrovství Evropy?

Řekla jsme panu Veverkovi (Milan Veverka, trenér reprezentace – pozn. red.) že ano. Pokud budu nominovaná, tak pojedu.

Reprezentační sraz je 14. dubna. Jak strávíte těch pár dní klidu?

Vyřídím si nějaké věci doma ve Žďáře, navštívím rodinu a to bude asi všechno. Máme volno jen devět dní, odpočinout si za tak krátkou dobu člověk nemůže. Hlavně psychicky. Potřebovala bych aspoň měsíc, nebo možná i déle.