Po sezoně ověnčené úspěchy jste kvůli četným odchodům stavěli téměř nový kádr, souhlasíte s tím, že je to přelom dvou etap?

Určitě se tak označit dá, netajíme se tím. Měli jsme takové heslo, které jsme i dávali třeba na sociální sítě a znělo „Road to medal 2023“. V současnosti jsme jej upravili na „Road to medal 2027“. Máme před sebou tři až čtyři roky tvrdé práce, která by měla vyústit k něčemu podobnému, nejlépe tedy k návratu mladého týmu na medailové pozice v extralize.

U mnohých opor bylo už dříve jasné, že po minulém ročníku Královo Pole opustí, toužili jste o to víc po úspěchu, než se vydají za dalšími výzvami?

Hlavně si myslím, že nejen pro náš klub, ale i pro budoucnost hráček to byl důležitý krok, protože to vnímám tak, že mají splněný určitý životní sen a další už můžou realizovat v zahraničí. Je to pro nás určitě lepší, než kdyby naše hráčky migrovaly po extralize a hledaly nejlepší výsledek v jiném českém klubu.

Pro hráčky mířící do ciziny šlo o velký kariérní posun, jak jste ale takový odliv vnímal z pozice klubu?

Musíte se smířit s tím, jak je klub nastavený. Museli by k nám přijít velcí investoři a například podpořit myšlenku pravidelného hraní v Lize mistrů, ale takové ambice jsme si nikdy nedávali. Pro nás bude opět největším cílem kvalitně připravit mladé družstvo.

Královopolské volejbalistky čeká o víkendu domácí turnaj Grand Prix Brno.
Do Brna míří silné zahraniční týmy, Královo Pole čeká prověrka před Ligou mistrů

Našli jste si vůbec čas na pořádnou rozlučku?

Samotné loučení bylo velice rychlé, protože hráčky okamžitě najížděly do reprezentačních týmů, zahraniční volejbalistky i hned opouštěly republiku, aby se připojily k národnímu týmu Kuby nebo Bulharska. Vlastně jsme se tak opravdu loučili v den, kdy jsme vyhráli titul, bylo to dost narychlo. Díky dobrým výsledkům české reprezentace už jsme se nedokázali sejít ani následně, prostě jsme na to nezískali čas. O to víc jsme ale pyšní, že holky uspěly na mistrovství Evropy a nyní hrají olympijskou kvalifikaci.

Některé hráčky při odchodu do nových angažmá mluvily o tom, že je to téměř jako opouštět rodinu, těší vás taková slova?

Poslouchají se nám příjemně a jsme rádi, že ani tady jsme na té naší cestě nesešli. Vztahy s hráčkami, jejich blízkými a rodinami jsme dokázali držet na korektní úrovni až do samého konce, i proto věřím, že s některými volejbalistkami, které nás opustily, se naše cesty opět mohou protknout. Přece jen hráčky se v nějaké době třeba deseti let budou do Česka vracet a myslím, že je vždy správné, když se odchovanky dokáží ve správný moment do klubu vrátit a díky svým zkušenostem pomoct s výchovou nové generace.

Čeká vás teď nová cesta postupného zdokonalování mladého družstva, přičemž něco podobného jste si vyzkoušeli v minulých letech. Jak složitý je to proces?

Je to opravdu hodně složitá cesta, na které občas musíte i mít štěstí. Hráčky totiž vybíráme v opravdu mladém věku, na některé volejbalistky sázíme už od jejich čtrnácti patnácti let. Určitě ne každá hráčka projde tím systémem od začátku až do konce. Hlavně jsme byli trpěliví, což bylo podle mě taky rozhodující. Párkrát jsme mohli podlehnout, protože občas je jednodušší hrát se zkušenějšími hráčkami, které třeba koupíte, ale my jsme si několikrát řekli, že prostě z naší cesty nesestoupíme.

Jan Hruška si za Kometu zahraje poprvé po více než třech a půl letech.
Comeback ztraceného syna. Kometě v nouzi pomůže Hruška

Jaký podle vás je nově poskládaný kádr?

Pro nás je nyní důležitá ta skupinka hráček, která nám zbyla z minulé sezony. Tam patří hlavně smečařky Kuníková, Pavlíková a Jelínková nebo slovenské hráčky na bloku Hrušecká a nově příchozí Körmendyová. Budeme mít mladé nahrávačky, což bude první úskalí, ale to spíš bereme jako výzvu. Družstvo prostě bude muset načerpat zkušenosti a přivítat mezi sebe nové hráčky, což se tedy daří velmi dobře. Zdá se mi, že tenhle proces aktuálně funguje možná i lépe než dřív, družstvo spolupracuje na sto procent.

Určili jste si nějaké cíle na novou sezonu, která statuje už na začátku října?

Základní ambicí každého extraligového týmu je projít přes čtvrtfinále play-off. Myslím si, že pokud se nám jakžtakž povede základní část, abychom třeba nešli z osmého místa na nejsilnější tým, tak ta šance tam vždy je. Větší ambice asi nemáme, na druhou stranu jsme jeden zápas od toho, abychom postoupili do Final four domácího poháru, a jen kdybychom si jej zahráli, tak by to byla obrovská zkušenost, protože v českých podmínkách je to vždy velká akce.

Přivedli jste tři posily, jako první jste oznámili příchod Slovenky Kataríny Körmendyové, čím vás zaujala?

Körmendyová je už zkušenou hráčkou na české extraligové scéně a svoji kvalitu potvrzuje i v národním týmu. Navíc jsme nedali jen na její minulost, ale vzali jsme v potaz i mínění ostatních slovenských hráček, které ji mají rády, umí vždy vytvořit dobrý kolektiv.

Brněnské basketbalisty vede od léta trenér Martin Vaněk (na snímku).
Změny v Basketu Brno pokračují, klub opustí izraelský majitel

Úplnými nováčky v extralize pak budou Srbka Bjanka Stojanovičová a Američanka Allie Garlandová, co podle vás mohou týmu nabídnout?

Stojanovičová je mladá srbská hráčka, která má obrovskou touhu naučit se volejbal a pravidelně hrát. Její příchod v podstatě neodporuje našemu principu akademie, byť samozřejmě není Češka, tak některé posty jsou v tuzemsku obrovsky bolestivé a zrovna nadějných mladých univerzálek je opravdu strašně málo. U Garlandové máme nějakou dobu na zkušenou a řešíme, jestli si ji vůbec necháme do sezony. Půjde o oboustrannou dohodu.

Rozhodli už jste, kdo bude novou kapitánkou?

Zatím nerozhodli, v přípravě se střídá Kuníková s Jelínkovou, protože jsou to hráčky, které se o družstvo asi nejvíc starají a nesou si s sebou i odpovědnost minulých let. Jestli to bude jedna z nich, nebo padne volba na někoho úplně jiného teprve uvidíme, čekáme na to, až se vrátí Pelikánová z reprezentace, abychom rozhodli všichni společně, až bude celé družstvo konečně pohromadě.

Pomalu už se blíží předkolo Ligy mistrů, těšíte se na tento velký test?

Těšíme se, ale ještě se tím směrem nedíváme. Rádi bychom zahráli dobrý výsledek na Grand Prix Brno, kde poprvé budeme hrát se slovenskými blokařkami, které doposud kvůli účasti na mistrovství Evropy s námi v přípravě nenastoupily. S nimi v sestavě uvidíme, jaká je reálná síla týmu. Na druhou stranu zranila se nám Křižanovská, která měla plnit roli nahrávačky v době, kdy s námi není Pelikánová.

Od pátku do neděle vás čeká domácí turnaj Grand Prix Brno, je to už taková generálka na Ligu mistrů?

Určitě to bude generálka, zaprvé družstvo už bude na hřišti téměř kompletní, zadruhé systém je opravdu obdobný jako kvalifikační skupina Ligy mistrů. Zatím příprava spíš ukázala na naše slabá místa, které jsme si jednoznačně popsali a máme nyní dva tři týdny na to, abychom mužstvo dopřipravili na začátek sezony.

Když vynecháme zraněné hráčky, tak už vám v kádru chybí jen Pelikánová, vyhlížíte už její návrat z reprezentace?

Je pro nás trochu neznámá, jak se nám s ní bude dařit, přece jen s národním týmem toho tolik neodehrála. Nyní na olympijské kvalifikaci do jednotlivých setů alespoň v dílčích částech nastupuje, což je pro nás důležité. Čas na její zařazení do týmu bude krátký, ale věříme, že si všichni rychle rozpomeneme na období, kdy se s námi připravovala, hráčky se na ni moc těší a myslím, že její návrat nás opět trochu posune.