Po červnovém postupu mezi šestnáct nejlepších se trenérská naděje florbalových Židenic posunula mezi elitní osmičku. „Jsem strašně šťastná, že mě organizátoři poslali do finále, vůbec jsem to nečekala. Všichni trenéři v soutěži si zaslouží obrovský respekt. Je neuvěřitelné, co každý z nich pro děti dělá,“ má jasno Chromá, která v brněnském klubu vede mladší žákyně.

Mezi finalisty je jednoznačně nejmladší. Porotci budou její výkon srovnávat třeba se šestačtyřicetiletou volejbalovou trenérkou Evou Drešerovou nebo dvaašedesátiletým koučem jachtařů Pavlem Schwarzem. „Jsem benjamínek, ale právě to může být moje výhoda. Můj elán, nadšení a chuť neustále se zlepšovat,“ usmívá se.

Po zařazení do top osmičky jí přišla spousta gratulací. „Od rodiny, holek a taky jejich rodičů, kteří s námi všechno obrovsky prožívají. Psali mi i kamarádi z Holubic, kde bydlím. Strašně mě to potěšilo,“ popisuje nadějná trenérka.

A ke gratulantům se přidal i městský florbalový konkurent. „Hattrick mi poděkoval za výbornou reprezentaci Brna. To mě strašně překvapilo a potěšilo. Nikdy by mě nenapadlo, že mě bude konkurenční klub sdílet na svých stránkách,“ přibližuje.

Díky účasti v projektu jí u Ústředního autobusového nádraží Zvonařka visí billboard. „Vnímám to jako ocenění za práci, kterou dělám. Je to pro mě obrovská čest. U billboardu jsem se na památku i vyfotila. A nejen já, ale i holky, které z něj mají taky radost,“ září Chromá.

Velké finále ji čeká v lednu. Už teď ale se svými svěřenkami promýšlí osmiminutové vystoupení, ve kterém předvedou oblíbená cvičení. Jejich úkolem je zaujmout diváky a porotu. „Promýšlíme podobu vystoupení, abychom ukázaly všechno, co vystihuje nás i florbal. Holky už řešily i oblečení, účesy a podobné detaily. Jedeme si to hlavně užít,“ hlásí nejmladší finalistka.

Přestože v současné chvíli nemůže kvůli koronavirovým opatřením vést tréninky jako obvykle, židenické mladší žákyně o ně nepřišly. „Máme tréninky online. Rozdělili jsme s trenéry holky do skupin, aby se nám spojení nesekalo a makáme. Rozcvička, posilování, práce s holí, protažení. Tréninková jednotka má hodinu a půl jako vždycky,“ vysvětluje.

S hráčkami je tedy v pravidelném kontaktu. „Každý den si píšeme nebo voláme. Máme společnou skupinu, do které holky posílají, jak chodí běhat nebo cvičit. Vzájemně se podporujeme a držíme při sobě, to je teď důležité,“ dodává.