Za Českou republiku plavala, jezdila na kole i běhala v desítkách závodů. Na loňské olympiádě v Londýně ukázala, že patří do nejlepší světové dvacítky. Necelý rok poté už ale Radka Vodičková do české reprezentace krátkého triatlonu nepatří, i když v domácích závodech ještě letos nenašla přemožitelku. Za vyřazením osmadvacetileté členky brněnského Ekol Teamu stojí spor s reprezentačním manažerem České triatlonové asociace Josefem Rajtrem a její neúčast na červnovém mistrovství Evropy.
Start na evropském šampionátu je pro reprezentanty povinný?
Pro vybranou část ano. Tak tomu vždy nebylo, až letos šlo o součást reprezentační smlouvy s triatlonovou asociací. S ní se ale především rozcházíme v názoru, jaká sankce měla následovat poté, co jsem nejela. Tento spor hodlám ještě dál řešit.
Proč jste nejela?
Nesouhlasím s tím, jak se chová a pracuje nový reprezentační manažer. Věc nechci dál komentovat.
Kvůli konci v reprezentaci vám skončila i podpora z centra sportu ministerstva vnitra. Znamená to pro vás problém?
Záležitosti ohledně peněz má na starost můj manažer a trenér (Luděk Hudák pozn. red.). Nemám obavy, že situaci nezvládneme. (úsměv)
Český triatlon ale o vás nechce přijít. Nyní máte nabídku na vstup do reprezentace dlouhého triatlonu. Jak k tomu došlo?
Předseda asociace (Jaromír Horák pozn. red.) už podle jeho vlastních slov není až tak přesvědčený, že mým vyloučením udělal správné rozhodnutí. Tato nabídka mi má otevřít cestu k jiné formě podpory, která mi má nahradit ztráty po vyhazovu.
Přijmete ji?
Pokud se nezmění chování a práce manažera, je můj návrat dost nejistý. Také záleží, kolik peněz mi podpora přinese, což zatím přesně nevím. Zařazení do tohoto reprezentačního výběru pro mě žádný valný význam nemá, protože nejprestižnější závody této série se stejně odehrávají mimo vliv národních triatlonových asociací a už se jich nějakou dobu účastním.
Mezi ně patří i váš nedávný závod s výstupem do francouzského střediska Alpe d'Huez ve výšce 1850 metrů nad mořem. Jak se vám stoupalo do kopce, který pravidelně zdolávají i cyklisté při Tour de France?
Kilometrové převýšení není zas takový extrém. Tolik i víc zvládáme na soustředění v horách celkem běžně. Ale cyklistům nezávidím, že pod kopec přijedou po několika hodinách závodu. Ani to, že si výšlap letos vyzkoušeli dokonce dvakrát. (úsměv)
Ale to vy taky…
Je pravda, že nejprve jsem 21 slavných serpentin urazila při duatlonu, který jsem vyhrála. O čtyři dny později jsem si dala repete v triatlonu. I když jsem neobhájila loňské druhé místo, šlo o skvělý trénink na vrcholy letní sezony finále bezhákové série v americkém Des Moines. A pokud to vyjde, možná i světový šampionát v ironmanovi v Las Vegas.