Vrabcová-Nývltová: Narážky na lyžování slýchám, ale zášť necítím

1. 10. 2014

Brno /ROZHOVOR/ – Je především lyžařka. Po vynikající sezoně, kdy vybojovala páté místo na zimních olympijských hrách v Soči, exceluje Eva Vrabcová-Nývltová i v atletice. V barvách brněnského Olympu letos zaběhla nejrychlejší silniční desetikilometrovou trať za posledních šest let a v neděli také v nejlepším českém čase všech dob opanovala prestižní závod Běchovice – Praha. „Splnila jsem si tajný sen," hlásí osmadvacetiletá rodačka z Trutnova.

Běžkyně na lyžích Eva Vrabcová-Nývltová díky skvělým výsledkům nejen na olympijských hrách obdržela od své mateřské fakulty mimořádné stipendium. | Foto: Deník/ Ondřej Littera

Právě jste se vrátila od fyzioterapeuta. Máte nějaký problém, nebo jde o běžnou věc?

Šlo o pravidelnou kontrolu těla po závodech. Jednou za čas dáme do pořádku všechny věci, aby tělo fungovalo správně dál.

Letos dosahujete v atletice výborných výsledků. Čekala jste, že můžete běhat tak rychlé časy?

Před létem jsem nepřemýšlela tak, že pro mě začíná nějaká atletická sezona. Už vůbec jsem se nechystala na to, že zaběhnu nějaké konkrétní rychlé časy. Šla jsem si prostě zaběhnout pár závodů. To, že jsem mimo dráhu nejlepší z českých závodnic, je pro mě úžasné. Vyhrát Běchovice byl ale můj tajný sen.

Kdyby vám před létem někdo řekl, že vyhrajete Běchovice v rekordním čase 33 minut a 42 sekund, věříte mu?

O výhře bych ještě byla schopná uvažovat, ale že to bude takhle rychlé jsem vůbec nečekala.

Čím si vysvětlujete vzestup výkonnosti v běžeckých disciplínách?

Speciální běžecké tréninky k závodům nedělám. Vše vychází z objemu. Netrénuju ani žádnou techniku. Přišlo to tak nějak samo. Asi jsem za ty roky dřiny vyzrála.

Na nedělních Běchovicích jste statečně vzdorovala nakonec vítězné Keňance Wambayové. Byla jste překvapená, že jí stačíte?

(Smích) Zas tak vyrovnané to nebylo. Držela jsem se jí zuby nehty zhruba do poloviny tratě. Mohla si se mnou udělat, co chtěla. Ale běžet s ní byl skvělý zážitek. Vždy v televizi obdivuju, jak rychle Keňanky běhají a teď jsem půl závodu běžela s jednou z nich.

Neláká vás po takových výsledcích odložit na nějaký čas lyže a věnovat se jen běhání?

Atletika mě láká už strašně dlouho, ale v tuhle chvíli u mě stále vede lyžování. Neříkám, že mám lyžování radši než atletiku, ale lyže pro mě budou na dalších pár let hlavní sport. Můj další běžecký sen je zúčastnit se kvalitního závodu v zahraničí. Uvidíme, jestli se mi ho podaří naplnit.

Baví vás tedy víc nazout lyže, nebo běžecké boty?

To je hodně těžká otázka. Lyžování i atletika mě provázejí od malička. Ale kdybych si měla vybrat, tak asi zvolím jen běhání. I v zimě totiž běhám často. Víc by mi tak chyběla atletika než lyžování.

Na internetu jste děkovala matadorkám českého běhu, Ivaně Sekyrové a Petře Kamínkové. Čím si to zasloužily?

Konkrétně z těchto dvou holek cítím, že mi úspěch upřímně přejí. To v lyžování moc obvyklé není. Přijdou za mnou před závodem, zeptají se mě, jak se vede a popřejí mi hodně štěstí. Je to přátelské, atmosféra na atletických závodech se mi zamlouvá víc, než na běžkařských. Je tam cítit, že to neděláme jen pro vítězství, ale že se běháním především bavíme. Navíc Petra Kamínková je pro mě pojem. Pamatuji si ji ze závodů už hrozně dlouho a teď se s ní bavím. Dokonce jsme byli i u ní v restauraci. Jsou to pro mě skvělé zážitky. Nesmírně si obou vážím.

Pozorujete naopak někdy, že atleti těžce nesou, když je porazí běžkyně na lyžích?

(Smích) V neděli jsem na začátku nějakou narážku na lyžování zaslechla. Ale jinak z jejich strany žádnou zášť necítím. Myslím, že jsou v pohodě.

Setkala jste se také s atletickou legendou Tomášem Dvořákem. Je váš vzor?

Ano. Je to můj atletický hrdina od mala. V neděli mě oslovil a podal mi ruku. Dokonce znal moje jméno.

Dá se podle vaší běžecké formy usuzovat, jak vám to půjde v zimě na lyžích?

Nedá. Je to úplně jiný sport. Rozhodně nevstupuju do lyžařské sezony s tím, že když to běhá, tak to automaticky poběží i na lyžích.

Máte z dřívějška vypozorovaný vztah mezi běžeckou formou v létě a lyžařskou v zimě?

Přesně se to říct nedá. Na lyžích do hry vstupuje technika a cit pro sníh. Taky je to hodně o vyježděnosti. Ale fyzičku mám dobrou, snad to půjde stejně dobře.

Mrzí vás, že atletická sezona pomalu končí?

Ještě si jeden nebo dva závody zaběhnu. Pak se naplno vrhnu už jen na lyžování. Na jednu stranu mě to mrzí, protože mě běhání chytá čím dál víc. Na tu druhou se už opět těším na sníh.

Minulou zimu jste byla na vrcholných závodech v lyžování blízko medailových umístění. Plánujete to napravit?

Adeptek na bednu je hrozně moc. Snad to někdy někomu nevyjde a já z toho medaili vytěžím.