Měl obavy, jak ho spoluhráči přijmou. Soustředění však ukázalo, že byly zbytečné. „To bylo největší překvapení. Všichni se ke mně chovali fantasticky a snažili se mi vše ulehčit," těšilo pětadvacetiletého křídelníka Aspridise.

Jaký jste na jihu Evropy zanechal dojem?

Ze soustředění mám velmi dobrý pocit. Odehrálo se sice po čtrnáctidenní pauze od házené, ale i tak se mi vydařilo. Myslím si, že jsem trenérům ukázal, že na řecký reprezentační dres mám.

Co na vaše výkony říkal kouč?

Konkrétně se k hráčům nevyjadřoval. Řekl nám, že pošle zpětně každému nějaké hodnocení se statistikami.

Rýsuje se tedy vaše budoucnost v modrobílých národních barvách?

Vypadá to, že budu pokračovat. Další akce je v plánu na přelomu dubna a května, pak už pokračuje kvalifikace o evropský šampionát v roce 2018.

Řešíte už přibrání řeckého občanství k tomu českému?

Zajímali jsme se o to už s otcem na řecké ambasádě v Praze. Tam nám sdělili, že bude jednodušší, když se o vše postará řecký házenkářský svaz.

Jak vás přijali spoluhráči?

Z toho mám největší radost. Byl jsem nervózní, přeci jen to hráči mohli brát tak, že jim bere místo cizinec. Ale všichni mi to ulehčili. Jak hráči, tak i členové realizačního týmu se ke mně chovali báječně. Učili mě i základy řečtiny, protože nic neumím. Potřeboval jsem rozumět trenérovým pokynům. Při rozboru videa bylo jedno, vedle koho zrovna sedím. Každý z hráčů se mi snažil ze své vlastní iniciativy vše vysvětlit.

Co všechno jste na soustředění v Aténách absolvoval?

Do Řecka jsem dorazil minulou sobotu. V pondělí a úterý jsme trénovali dvoufázově a ve středu jsme sehráli modelové utkání proti řecké juniorce. Ve čtvrtek a v pátek jsme pak změřili síly v přátelských zápasech se Slovenskem.

Dařilo se vám v nich?

Docela jo. Proti juniorce jsem nasázel šest branek a v duelech proti Slovensku po třech. I když slovenští házenkáři nás jasně předčili. Poprvé nás přejeli 29:17, ve druhém střetnutí nás malinko podcenili a my prohráli přijatelnějším rozdílem 21:24.

V Brně patří k vašim specialitám sedmimetrové hody, chodil jste na ně i za Řecko?

Nějaké jsem házel. Ale zrovna moc dobře jsem si v nich nevedl, to mě trochu mrzí. Vylámal jsem si zuby na bundesligovém gólmanovi Miloši Puterovi.

Vyhovuje vám herní styl řecké reprezentace?

Nemám s ním problém. Vzhledem k tomu, že nemají žádného střelce z dálky, snaží se hrát velice rychle a dávat balon ihned z ruky. Dohrávají akce do křídel nebo na pivota.

Hraje v řeckém týmu nějaká velká individualita?

Nikoho jsem podle jména neznal. Možná jeden hráč, ale ten byl zrovna zraněný. Nikdo v družstvu extra nevyčnívá.

Co podmínky okolo reprezentačního družstva?

Asi to nebylo takové, jak ve víc házenkářských zemích. Na nic si však rozhodně nestěžuju. Hotel byl výborný, jídlo také. Akorát regenerace a rehabilitace nebyly na takové úrovni. Ale zrovna v tu dobu se vše podřizovalo reprezentaci do jedenadvaceti let, která bojovala v kvalifikaci o světový šampionát.

Setkal jste se v Řecku s nějakými příbuznými?

Dopředu jsem nikoho nekontaktoval, protože jsem vůbec nevěděl, jak vše bude vypadat. Ani jsem netušil, kde budu spát. Nakonec na to nezbyl vůbec čas. Snad to vyjde příště.