Účelem naším je vzdělání a vyvinutí člověka, vychování mládeže zmužilé, neohrožené, oddané vlasti, v jejíž útlé srdce símě naše chceme položiti. Tak zněl projev předsedy brněnského Sokola Josefa Fanderlíka při slavnostním otevření tělocvičny v Brně. Dnes je to přesně 145 let od založení Tělovýchovné jednoty Sokol ve městě.Cvičenci se ale scházeli už dříve pod názvem Tělovýchovná jednota. Ta fungovala od roku 1862. „Sokolové si ale říkali jen v nejužším kruhu, aby neprovokovali rakouské pány," vysvětlil Jaroslav Nešpor ze Sokola Brno I. Názvem Sokol si totiž cvičenci říkali podle bojovníků ze slovanských pověstí.

V začátku sokolům pomohl muž s dlouhými hanáckými vlasy, podle kterých dostal přezdívku patriarcha Moravy Florián Zedník. „Sokolům pro tělocvičnu poskytl prostory ve sklepení svého domu na rohu současné Joštovy a České ulice. Zápisné bylo jeden zlatý a měsíční příspěvek padesát krejcarů," uvádí v internetové Encyklopedii dějin města Brna Radana Červená.

O dva roky později přesídlila jednota do nové prostornější tělocvičny v sále Stavovského domu, dnešní Nové radnici, na Dominikánském náměstí. Od roku 1872 Sokol ke cvičení využíval sál Besedního domu. „Podle Dějin Sokola Brno I od Vladimíra Zapletala bylo zpočátku nadšení Brňanů pro Sokola obrovské. V kronice se píše, že každý chtěl skákat až sportovci vydávali takový rámus, že je s podivem, že Sokola nezakázali," připomíná Nešpor.

V roce 1914 hostilo Brno slet na podporu českých idejí, kam přijeli sokolové z Prahy. „Německé úřady cvičence nepustily do vnitřního města. Proto slet viděl stadion v Králově Poli. Po atentátu na následníka trůnu Ferdinanda d'Este byla akce úřady přerušena," připomíná Nešpor.

Sokol sehrál úlohu i v první světové válce, kdy cvičenci narukovali do rakouského vojska. Často ale přebíhali a tvořili jádro zahraničních legií. Příkladem je rota Nazdar ve Francii.

Členové brněnského Sokola vynikali v domácích i světových soutěžích. Zasloužili se například o první československou olympijskou medaili. Z Paříže ji v roce 1924 přivezl Bedřich Šupčík za vítězství ve šplhu na laně.

Za druhé světové války byly v sokolovně sklady gestapa. „V roce 1945 dostala osmnáct zásahů při náletech a po roce 1948, kdy byl Sokol zrušen, připadla Zbrojovce," vysvětlil vzdělavatel Sokola Brno I. Michal Doležel.

Sokol se podařilo obnovit až v roce 1990. Nyní je podle starostky Sokolské župy Jana Máchala Ludmily Ryšavé v Brně asi sedm tisíc sokolů. „Posiloven a kurzů je plné Brno, ale my nabízíme tradici i dostupnost pro každého," popisuje Ryšavá. Nejbližší budoucnost Sokola vidí v tom, že se sportovci hned od začátku nezaměří na jeden určitý sport. „Chceme u nich rozvíjet všestrannost," dodal.