K ostrému zápasu se postavila poprvé od zářijového mistrovství světa. „Musím přiznat, že jsem byla docela nervózní. Po Vánocích není forma nikdy ideální, protože člověk přes svátky trošku upustí. Poslední velký turnaj pro mě byl světový šampionát, takže jsem nevěděla, jak na tom jsem,“ přibližuje Hanzlíčková, která od loňského roku nastupuje v kategorii do 68 kilogramů.

A právě přesun do o pět kilogramů vyšší váhové kategorie jí prospěl. „Je to obrovský rozdíl, hlavně po psychické stránce. Dřív jsem byla kvůli nutnosti hubnutí před závody nervóznější a cítila jsem se daleko slabší. Teď to všechno opadlo a cítím se mnohem líp,“ pochvaluje si.

Hanzlíčková o kvalifikaci na OH
„Účast na olympiádě může klapnout. Když to vezmu teoreticky, tak loni jsem byla na mistrovství Evropy druhá. Prvních pět závodnic se na olympiádu kvalifikovalo z mistrovství světa, z toho tři byly Evropanky. Tím pádem na březnové evropské kvalifikaci nebudou a moje šance se zvyšují. Z evropské kvalifikace můžu postoupit, zápas je ale samozřejmě strašně nepředvídatelný a může se stát cokoliv.“

V prvním zápase suverénně porazila domácí zápasnici Sedu Basgolovou, kterou za necelou minutu prvního kola položila na lopatky. „Tušila jsem, že nepůjde o nejtěžší zápas, protože kvalitnější soupeřky už znám z jiných turnajů a o Basgolové jsem slyšela poprvé. Nic jsem ale nechtěla podcenit. První vzájemné střetnutí má vždycky svoje úskalí. Vždycky hrozí, že soupeřka bude znát moje kombinace a zaskočí mě. Naštěstí to tentokrát nestihla,“ usmívá se brněnská rodačka.

Po jasném vítězství v prvním kole postoupila do semifinále, kde porazila 6:4 na body Ázerbájdžánku Irinu Netrebovou. Ve finále se měla střetnou s dvojnásobnou bronzovou medailistkou z evropského šampionátu Buse Tosunovou z Turecka, ta však kvůli zranění do zápasu nenastoupila. „Na jednu stranu jsem byla ráda, protože mě taky limitovalo zranění. Začal mi vyskakovat malíček na noze z kloubu. Tosunová je navíc dost agresivní, hodně tahá za vlasy, štípe a škrábe. Na druhou stranu jsem chtěla absolvovat co nejvíc zápasů,“ mrzí loňskou stříbrnou medailistku z mistrovství Evropy.

A právě druhé místo z kontinentálního šampionátu bude obhajovat příští měsíc v italském Římě. „Moc se na to těším. Evropa se sice letos nebude tolik počítat, protože všechny zajímá hlavně olympiáda, ale chci přivézt medaili,“ má jasno brněnská naděje.

Přiznává však, že primární cíl je pro ni vybojovat účast na letních olympijských hrách v Tokiu. Tu si může zajistit na březnovém turnaji v Maďarsku nebo dubnovém v Bulharsku. „Březnový turnaj je evropský a kvalifikují se z něj dvě nejlepší zápasnice. Dubnový je pak světový a taky postupují dvě finalistky,“ vysvětluje.

Účast pod pěti kruhy vnímá jako velké lákadlo. „Chci se na olympiádu znovu podívat a napravit si reputaci z Ria de Janeiro, kde to vůbec nedopadlo podle mých představ. V případě postupu chci v Tokiu předvést daleko lepší výkony,“ připomíná čtyři roky starou účast na olympiádě, při které vypadla hned v úvodním kole.