Stroj na body. Takovou pozici má ve volejbale univerzál. Před sezonou přišel Luboš Smrčina do brněnského týmu s úkolem zasypat soupeře z postu univerzála útočnou smrští. V extraligové tabulce produktivity je desátý. Mezi univerzály dokonce se 196 body sedmý nejlepší.
Co je to platné, když RWE Brno chřadne až na jedenáctém místě. „Porážek už je moc,“ pokyvuje hlavou dvaadvacetiletý hráč, který si v posledním kole extraligy zahrál proti bývalému klubu z Ústí nad Labem.
Brnu se nedaří. Připouštíte si, že tým máte táhnout k výhrám především vy jakožto univerzál?
Snažím se na podobné věci nemyslet. Kdybych před každým zápasem přemýšlel, že mám tým táhnout hlavně já, tak se akorát nechám zbytečně svázat.
Uhráli jste zatím jen dvanáct setů. Trápí vás souhra v útoku?
Nemyslím si. V tom chyba není, i když se ve hře občas nepřesnost objeví. Jsme spolu skoro půl roku a máme za sebou hromadu tréninků. Nechci mluvit za ostatní, ale já to tak nevidím.
Váš pocit z podzimu v brněnském dresu asi není dobrý…
Spokojený nejsem. Ani nemůžu být. Výsledky nejsou takové, jaké jsem čekal. Porážek už je moc. Doufám, že se situace co nejdřív zlepší.
Jenže jste o víkendu prohráli znova. Proč jste Ústí neporazili?
V klíčových okamžicích jsme selhali na podání. Soupeř pak byl po příjmu nebezpečný v útoku, kde nás přehrával.
Ústí vám teď navíc odskočilo na rozdíl jedenácti bodů.
Každá prohra hodně mrzí. Když je to ztráta bodů s týmem, který je v našem okolí, tak jsem zklamaný dvojnásobně. To je jasné.
Jste v duelech se svým bývalým klubem speciálně namotivovaný?
Asi trošku ano. Zápasy s klukama mě vždycky nakopnou.
