Uvědomujete si, co se vám povedlo?

Už jo. Ten výsledek na mě potřeboval malinko dolehnout. Závodní den byl tak dlouhý, že jsem si ho úplně neuvědomil, cítil jsem se fakt hodně unavený. Po chvíli odpočinku mi došlo, že to je největší úspěch v mém životě a jsem šťastný.

Co se muselo sejít, aby nakonec došlo ke zlatému úspěchu?

Určitě hodně práce, čtyři roky makačky. Měl jsem dvě zlaté medaile na evropském šampionátu juniorů v roce 2016 ve sprintu i keirinu. Od té doby jsem makal a vyšlo to až po tak dlouhé době.

Těší vás, že máte zlato právě z královské disciplíny sprintu?

To mě těší hodně. Upřímně jsem chtěl medaili z této disciplíny, že budu mít zlatou jsem úplně nečekal.

Tušil jste už před odjezdem, že může zlato přijít?

Upřímně jsem se před odjezdem necítil moc dobře. Doufal jsem, že se mi udělá na závodní den dobře, díkybohu to vyšlo a bylo mi fajn.

Kdy jste se při závodním dnu cítil nejhůř?

Bohužel mi namontovali špatný převod na kvalifikaci, kterou jsem kvůli tomu jel pomaleji. Nejsem v psychice tak špatný, ale malinko závodníka dostane, když jede až sedmý kvalifikační čas.

Ve finále jste 2:1 zdolal ruského favorita Michaila Jakovleva. Co na něj platilo?

Rus jel v kvalifikaci o šest desetin vteřiny lepší čas než já, což je fakt hodně. Ve výsledku jsme to pak s převody i vším vypilovali a vyšlo to dobře.

Kolik procent zlaté medaile jste získal díky dobré taktice?

Myslím, že titul mám hlavně díky taktice. Soupeř ve finále byl výkonnostně jednoznačně lepší, přece jen šest desetin vteřiny na dvě stě metrů je fakt hodně. Kdyby na tom byl takticky líp, nemám šanci.

Mistrem Evropy jste se stal v kategorii do 23 let. Dostanete šanci na závodech navléknout dres šampiona?

Myslím, že možnost nebude. Pouze v tento moment si ho můžu obléct a vypadat v uvozovkách dobře, ale do žádného závodu si ho nevezmu, protože pro muže do třiadvaceti let teď nejsou vypsané.

Stihl jste nějaké oslavy?

Žádné nebyly. Jak závody skončily, okamžitě jsme nastoupili do auta a jeli domů. Není teď příhodná doba, navíc pro nás závody úplně neskončily. Za dva týdny jedeme do Polska na podnik kategorie UCI I, týden nato bude velké mistrovství Evropy v Bulharsku.

Martin Čechman
Narozen: 20. října 1998v Ostrově na Karlovarsku
Klub: ASO Dukla Brno
Disciplína: dráhová cyklistika – sprinterské disciplíny
Úspěchy:
mistrovství Evropy do 23 let – zlato ve sprintu a stříbro v týmovém sprintu roce 2020, bronz v keirinu a ve sprintu v roce 2018
mistrovství Evropy juniorů – zlato ve sprintu i v keirinu v roce 2016
mistrovství světa juniorů – stříbro v keirinu v roce 2016
světový pohár v elitě – bronz v týmovém sprintu 2017

Kdy si odpočinete?

Až potom snad nastane zasloužený odpočinek. Aktuální situace vypadá tak, že budeme mít volno delší než obvykle. Nemáme vypsané žádné světové poháry, co bývají vždycky přes zimu.

V jaké disciplíně se představíte na elitním mistrovství Evropy?

Ještě nevíme, ukáže se až na závodech v Polsku, jak na tom aktuálně jsme. Po nich se udělá nominace, kdo co pojede. Ideální by bylo, kdybych jel sprint.

Bulharský Plovdiv má mistrovství Evropy hostit od 11. do 15. listopadu. Myslíte, že se uskuteční?

Říká se, že bude. Každý den je všechno jinak, takže uvidíme.

Je zlato velké povzbuzení do další přípravy?

Jasně. Po delší době mám vítězství ve velkém závodě a byl jsem po něm hodně lačný. Spravilo mi chuť. Zlatá medaile fakt kouzlí úsměv na tváři, mám teď chuť závodit ještě víc než předtím.

Nakopne vás evropský titul k přesunu do seniorské kategorie?

Myslím, že jo. Zažil jsem už velký šampionát a moc dobře vím, že to je hodně velká cyklistika. Bude ještě dlouhá cesta, abych udělal větší výsledek než tohle zlato, kterého si hodně vážím. Ovšem chvilku si musíme počkat na větší výsledky z mé strany.

Doteď jste se víc věřil na keirin, změní se to zlatem ve sprintu?

Sprint je hodně o výkonnosti. Keirin se dá dost řešit taktikou, i když nemáte úplně výkon, můžete výsledek udělat, někdy je to štěstím, jindy taktikou, je to otevřenější. Muži jsou však přece jen jinde než kategorie do dvaceti tří let. Nezbývá mi nic jiného, než to vyzkoušet.

Kdo vás přivedl k dráhové cyklistice?

Mám taťku nakloněného cyklistice, hnal mě do toho odmalička, asi od pěti let už jezdím závodně na kole, díky němu jsem to dotáhl až sem. Začínal jsem v pražském Motole, kde je sto padesát metrů dlouhý velodrom, taková malá napodobenina klasického.

Jak jste se z Ostrova přes Prahu dostal do Brna?

Dukla Brno je jediný profesionální tým, který se v České republice věnuje těmto disciplínám. Nebyla jiná možnost, takže jsem před šesti lety šel sem.

Zvykl jste si v Brně?

Hodně, líbí se mi tady, možností je tu víc než u nás na vesnici. (úsměv)

Začal jste rovnou s dráhovou cyklistikou, bavila vás?

Jasně. Máte takový zvláštní pocit, když jedete po velodromu, je pokaždé malinko výzva jet klopením a závodit s těmi lidmi. Fakt zážitek.

Kolik vašich vrstevníků třeba ví, co je keirin?

Podle mě to upřímně neví nikdo, kdo se se mnou vyloženě nezná, ale je spousta nadšenců. Když jsem zvítězil, napsalo mi tolik lidí, že mě až překvapilo, kolik jich závod sledovalo, hodně mě to potěšilo. Na Facebooku jsem měl snad sto zpráv, což je úžasné.

Vysvětlujete někdy kamarádům, co děláte za sport?

Vyloženě ne, ale když se mě někdo zeptá, mile rád mu vysvětlím, o co jde. Většinou jsou lidé překvapení a zaujme je to. Náš sport je skutečně hodně zajímavý. Škoda, že ho nezná víc lidí.

Říkala vám před příchodem do Brna něco jména olympijského šampiona Antona Tkáče nebo třeba mistra světa Svatopluka Buchty, který je nyní hlavní kouč brněnské Dukly?

Samozřejmě jsem tyhle slavné lidi znal ještě dřív, než jsem přišel do Dukly.

V jednom týmu závodíte s Tomášem Bábkem, dvojnásobným medailistou z mistrovství světa. Jak si rozumíte?

Všichni týmoví kolegové jsme v pohodě, kámoši, užíváme si to spolu. Na závodech je vždy velká zábava a vycházíme všichni dobře.

Zvyšuje Tomáš Bábek povědomí o dráhové cyklistice v České republice?

Samozřejmě. Tomáš to nakopl a hodně za to bojuje, spolupracuje hodně často s médii, je tomu nakloněný. Vždycky se někde ukáže a dělá pro nás hodně.

Láká vás taky Japonsko, kde jsou populární keirinové závody?

To by bylo úžasné. Povedlo se to Tomášovi a je to jistě velká zkušenost do života. Zajímavá je finanční stránka, jezdci si tam vydělávají úplně jiné peníze než na závodech, co objíždíme. Je to velká výzva a velký sen.

Věříte, že se někdy projedete na novém brněnském velodromu?

Upřímně tomu věřím. Už vypadalo na spadnutí, že velodrom bude, ale pak se změnilo vedení města a teď se zase úplně neví. Doufám, že si na něm někdy zajezdím.

Trénujete většinou na betonu, je to velký rozdíl, když závodíte na dřevě?

Problém je v tom, že dřevo úplně jinak jede, navíc jste v teple, nemusíte čelit okolnostem jako déšť a zima. Je to úplně jiná cyklistika, kdo nevyzkoušel, tak neví. Skutečně jde o velký rozdíl a je potom o dost těžší závodit s lidmi, kteří jsou na dřevě každý den jako třeba Němci a mnoho dalších národů. Velodrom nám chybí, ale všichni se hodně snažíme a podle mě jde i vidět, že děláme, co můžeme.

Sledujete i další cyklistická odvětví?

Samozřejmě. Sledoval jsem dokonce mistrovství světa na horských kolech, kde zajel Ondřej Cink páté místo, to bylo úplně úžasné. Všeobecně se o cyklistiku zajímám.

Vyrazíte někdy trénovat do Anthroposu na horském kole?

Na trénink ne, přece jen naše specializace už je jiná. Když jezdíte na horském kole, nohy si odvyknou šlapat, ale když máme delší volno, sednu na něj.

Závidíte silničářům či cyklokrosařům větší výdělky?

Jistě je fajn, když člověk vydělává pěkné peníze, ale upřímně to kvůli nim nedělám.

Jaká bude nová sezona, když se mluví zatím jen o olympiádě v roce 2021?

O ostatní závodech, jako jsou svěťáky, se ještě úplně neví. Vypadá to, že nebudou, ale obavy nemám. Přece jen jsme to teď zvládli docela dlouho bez závodů a podle mě to zvládneme i teď.

Jenže bez závodů nemůžete zúročit evropský úspěch?

Nemůžu se ukázat, což mi vadí, bohužel se nedá nic dělat.

Jediné místo do Tokia vyjel Tomáš Bábek. Myslíte na hry v Paříži, které budou za tři a půl roku?

Myslím, že olympiáda jen sen pro každého člověka, co dělá sport na profesionální úrovni. Chci tam jet a udělat nějaký výsledek.