V reprezentační pauze ladil se spoluhráči formu i na aerobiku. „Kdo to neviděl, neuvěří, jak při něm vypadali někteří kluci," směje se jedenatřicetiletý házenkář, který se v sobotu se svým týmem představí od šesti hodin večer na palubovce druhého Zubří.

Bojíte se, že rozjetému týmu reprezentační pauza uškodila?

Obavy nejsou na místě. Samozřejmě nás ovlivnit může, tak jako každý celek. Někomu prospěje, někomu uškodí. Uvidíme, jak zapůsobí na nás.

Čemu jste se v přestávce věnovali?

Pauza netrvala zas tak dlouho. Čtrnáct dní, vlastně jen jeden hrací víkend. V prvním týdnu jsme se snažili pracovat na fyzičce, bohužel jsme měli pár marodů. Měli jsme však zajímavé tréninky, které s házenou nemají moc společného. Zašli jsme třeba na crossfit nebo aerobik. O srandu jsme měli postaráno.

Vás si na aerobiku ještě lze představit. V případě Michala Dostalíka nebo Jiřího Bavlnky je to kvůli jejich mohutným postavám složitější…

(Smích) Kdo to na aerobiku neviděl, neuvěří, co se tam dělo.

Do poloviny základní části zbývají dva duely. Brnu patří třetí pozice s bodovou ztrátou na první Lovosice. Tušil jste před sezonou, že můžete hrát až takhle navrchu tabulky?

Nepředpokládal jsem to. Jsem mile překvapený. Musíme se však držet při zemi. Sezona je totiž dost dlouhá a v Brně už jsme před lety zažili velký pád. Tehdy jsme ještě pod vedením trenéra Jana Hegara měli výbornou první půlku sezony, jenže pak jsme to totálně nezvládli. Řada z nás to má v paměti a pokusíme se toho vyvarovat.

Přehodnotilo vedení po úspěšném vstupu cíle?

Ne. My i vedení krotíme euforii, plány na první nebo druhé místo nestřádáme. Pořád zůstává priorita play off a tam děj se vůle boží.

Čím to, že Královo Pole se letos směle měří i s top celkem jako je pražská Dukla, kterou jste porazili v posledním utkání?

V úplném začátku jsme ze tří zápasů dvakrát prohráli. Výsledky s papírově slabšími týmy nebyly přesvědčivé, ostatně z počátku jsme byli papírově slabší i my. Pak jsme se postupně zvedali a propracovali se nahoru. Ke každému utkání jsme přistupovali s pokorou a to se vyplatilo. V řadě z nich jsme byli šťastnější a vyhráli. I s Duklou jsme neměli co ztratit. Extrémně se nám zadařilo a chtěli jsme trochu víc než soupeř. Přijel k nám mladý tým, kterému jsme od počátku nedali čichnout.

Spoluhráči i kouč přisuzují velké zásluhy na pozvednutí Králova Pole i vám. Je to příjemné?

Samozřejmě se to dobře poslouchá. Lepší, než kdyby nadávali, že jsem jim prohrál zápas. I když se letos takové taky najdou. Je to příjemné a snad to u chvály zůstane. Může se stát však spousta věcí. Vypadne nám třeba jedno důležité kolečko a hned se vyskytne problém. S tím se potýkají všechny týmy, nám se naštěstí zranění letos vyhýbají. Nikdo nechyběl delší dobu. Všichni naši hráči jsou důležití a potřebujeme je zdravé.

Zaslouží si někdo z Brňanů za výkony pozvánku do reprezentace?

Na tomto místě zmíním Michala Dostalíka. Podle mě jde o nejlepšího pivota v české lize a národní tým má takových hráčů málo. Michalova přednost spočívá v tom, že chytne každou nahrávku. Zachytí i dost nepovedenou. Občas je to však na škodu. Když kolem něj střílím, někdy mi totiž chytí i tu střelu. (smích)

Po víkendu se v případě vaší výhry a ztráty Lovosic můžete podívat na první místo tabulky. Jde o velké lákadlo?

Možná by to bylo příjemné na pohled i na pocit. Nic by to však neznamenalo. Po Zubří přijde Plzeň a další těžké duely. Za tři kola se klidně může stát, že se octneme ve středu tabulky.

Týmy Zubří i Brna jsou provázané. Soupeře třeba trénuje bývalý kouč Králova Pole Andrej Titkov…

I já mám k Zubří určité pouto. Strávil jsem tam dva roky ve starším dorostu a čtyři roky jsem odtamtud měl holku. Ale teď už mě k Zubří nic nepoutá. Tamní prostředí dobře znám a mám ho rád. Ještě radši však proti Zubří hraju. Panuje tam nejlepší atmosféra v extralize. Lidé v Zubří chodí v hojném počtu, máme se na co těšit.